1.	Charakteristika volebního systému Rakouska

2.	Volební kampaň v roce 2006

2.1.	Politické strany ve volbách v roce 2006

3.	Průběh a výsledky voleb

4.	Přílohy (tabulky) - volební výsledky jednotlivých spolkových zemí

4.1.	Volební výsledky v Burgenlandu

4.2.	Volební výsledky v Korutanech

4.3.	Volební výsledky v Dolních Rakousech

4.4.	Volební výsledky v Horních Rakousech

4.5.	Volební výsledky v Salzburgu

4.6.	Volební výsledky ve Štýrsku

4.7.	Volební výsledky v Tyrolsku

4.8.	Volební výsledky ve Vorarlbergu

4.9.	Volební výsledky ve Vídni

"4. Průběh a výsledky voleb

Hlasovací místnosti se otevřely dne 1. října 2006 a z celkových 6 107 892 registrovaných voličů se k urnám dostavilo 4 793 735 hlasujících, což znamenalo přibližně 78,5% volební účast. Vůbec poprvé v historii druhorepublikového Rakouska se tak tento ukazatel dostal pod hranici 80 procent. Možnost volit dostali i ti občané Rakouské republiky, kteří se přechodně či trvale zdržovali mimo území státu, a to prostřednictvím pošty. Jejich počet dosáhl takřka čtvrt milionu. Níže umístěná tabulka nám vyjeví počet platných volebních hlasů pro jednotlivé politické subjekty a podíl těchto hlasů na celkovém součtu hlasů na území Rakouské republiky. Dále zahrnuje počty křesel, které získaly jednotlivé formace a disponují jimi v legislativním tělese.
Rakouské parlamentní volby tedy oproti původním očekáváním vyhrála dosud opoziční Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) se ziskem 35,34 procent hlasů a 67 mandátů (jeden v držení zástupce Liberálního fóra). Je to sice méně než při minulých volbách před čtyřmi lety, ale na vítězství to stačilo, protože hlavní rival Rakouská strana lidová (ÖVP ) utrpěla těžké ztráty, kdy oproti roku 2002 obdržela o 8 procent méně hlasů (34,33 %) a o 13 křesel méně (66). Slušných 11 procent shodně získali Zelení – Zelená alternativa (Grünen) a Svobodná strana Rakouska (FPÖ). Každá disponuje v parlamentu 21 křesly. Nejmenším subjektem v Národní radě Rakouské republiky je v současné době Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) se ziskem 4,11 procent hlasů a 7 křesly.
Z rozložení sil v parlamentu je zřejmé, že ani jedna ze stran není schopna sama sestavit jednobarevnou většinu v legislativním tělese.
Nyní bych se stručně zaměřil na volební podporu, které se nejvýznamnějším politickým formacím dostalo napříč státem, tzn. v jednotlivých spolkových zemích. Rakousko lze považovat za homogenní zemi, což se promítá i do podobnosti vyjevených preferencí voličů v jednotlivých volebních obvodech. Kompletní volební výsledky všech kandidujících politických formací ve všech spolkových zemích se nacházejí v přílohách 1 – 9. V níže uvedené tabulce uvádím volební podporu pouze relevantních politických stran. Z tabulky vyplývá skutečnost, že dvě hlavní formace, SPÖ a ÖVP, obdržely takřka ve všech spolkových zemích nejvíce hlasů. Jedinou výjimku tvoří Korutany, kde se díky výrazné popularitě korutanského hejtmana a donedávna vůdce BZÖ Jörga Haidera podařilo právě této populistické pravicové straně vklínit mezi dva stranické kolosy. Bez úspěchu v této oblasti by se stěží prosadila do parlamentu. SPÖ se těšila největší důvěře voličů v Burgenlandu (45%), dále ve Vídni (41%), Korutanech (35,4%) a Horních Rakousech (36,1%). ÖVP oslovila nejvíce elektorátu z kandidujících politických subjektů v Tyrolsku (43,8%), Voralarlbergu (42%), Dolních Rakousech (39,2%), Salzburgu (39,2%) a rovněž ve Štýrsku (37,5%). Lidovci tedy zvítězili ve větším počtu spolkových zemí, ale vzhledem k relativně stabilnější územní podpoře se jako nejúspěšnější formace profilovala SPÖ."

Obsahuje tabulky. Součást práce tvoří také abstrakt a klíčová slova v angličtině. Jedná se o seminární práci na Fakultě sociálních studií MU v Brně.