1.

Úvod

2.	Teoretické vymezení problematiky

2.1	Patologické závislosti

2.2	Typy patologických závislostí, rozdělení drog

3.

Drogy

3.1	Tolerované drogy

3.1.1

Alkohol

3.1.2

Nikotin

3.1.3

Léky

3.2	Zakázané drogy

3.2.1

Konopné drogy

3.2.2

Opioidy

3.2.3

Halucinogeny

3.2.4

Stimulanty

4.	Nebezpečí drog

5.	Sociologické a psychologické aspekty konzumace drog

6.	Kasuistika případu závislosti na stimulantech

6.1	Rodinná anamnéza

6.2	Osobní anamnéza

6.3	Diagnostický závěr

6.4	Postup řešení

6.5	Současný stav

6.6

Prognóza

6.7

Diskuse

7.

Poznámky

8.	Použitá literatura

"α. Patologické závislosti
Závislost můžeme definovat jako stav, ve kterém se člověk není schopen obejít bez určité látky, činnosti, osoby, skupiny ap., a je ochoten podřídit většinu jiných hodnot touze získat ji. Závislý člověk již není schopen své chování kontrolovat a ovládat běžným způsobem (Hőschl, 2002). Ne každá závislost musí být chápána jako patologická, některé jsou zcela přirozené (např. závislost dítěte na matce aj.).
Závislostí existuje několik druhů, z nich nejzávažnější je fyzická závislost. Pokud organismus fyzicky závislého člověka nedostane návykovou látku, reaguje abstinenčním syndromem různé závažnosti (od mírného až po život ohrožující stavy). Abstinenční syndrom se projevuje motorickým neklidem, pocením, slzením, křečemi v zažívacím traktu, průjmem, depresivními stavy, agresivitou aj. Někdy může být vnímán až tak dramaticky, že se postižený pokusí o sebevraždu (Seifertová, 2004). Typicky vzniká fyzická závislost na opioidech, v našich podmínkách především na heroinu. Méně závažná je psychická závislost, kdy sice nedochází k fyzickým příznakům, ale závislý má velmi intenzivní touhu aplikovat si látku, která jej přivádí do příjemného psychického (a často i fyzického) stavu. Tento typ závislosti je typický pro stimulanty. Někdy je zmiňována ještě sociální závislost, což je závislost na prostředí, ve kterém je běžná konzumace alkoholu či jiných návykových látek, například alkoholik má nutkavou potřebu jít do „své hospůdky“ (Seifertová, 2004)
Za patologickou závislost (konkrétně látkovou) pak považujeme jednání, které má následující atributy:
- u jedince existuje silná touha nebo pocit puzení (craving) užívat návykovou látku
- má potíže s kontrolou užívání látky, nedokáže si ji odepřít, užívá ji opakovaně
- pokud návykovou látku nemá, vzniká u něj různě závažný abstinenční syndrom
- vyvíjí se u něj tolerance, vyžadující neustálé zvyšování dávky
- jedinec postupně ztrácí zájem o cokoliv jiného než o „svoji“ psychoaktivní látku
- i když je si vědom škodlivosti, přesto pokračuje v užívání
β. Typy patologických závislostí, rozdělení drog
Závislosti můžeme rozdělit na látkové a nelátkové. Nelátková závislost může vzniknout například na hrací automaty, počítačové hry, televizi,, mobilní telefon či internet, ale i na určitou osobu, náboženskou sektu a kupodivu i na pracovní činnosti – workoholismus (i když práci většina populace nechápeme jako patologické jednání, závislost na ní bývá často problém, který má závažné dopady na rodinu a okolí postiženého). U látkových závislostí jde v našich podmínkách především alkohol a nikotin, ale i třeba i závislost na jídle – bulimie. Pro dnešní dobu jsou bohužel ale nejtypičtější drogové závislosti. Za drogy považujeme psychoaktivní látky, které v menší či větší míře ovlivňuje vnímání a chování člověka. Drogy můžeme rozdělit z různých hledisek. Například podle způsobu užívání, podle toho jaký vliv mají na vigilitu, podle nebezpečnosti atd. Běžně se používá rozdělení podle hlediska historického na tolerované a zakázané. Toto rozdělení je závislé na kultuře a může být odlišné v jednotlivých zemích – v arabském světě je absolutně zakázán alkohol, zatímco kouření hašiše je povoleno. Stejně tak se liší například zákonné normy jednotlivých zemí určující které léky jsou vydávány na lékařský předpis (Seifertová, 2004). Podle současných vědeckých poznatků zřejmě mají jak látkové, tak nelátkové závislosti podobný mechanismus vzniku – ovlivnění endorfinového, respektive dopaminergního systému (Hőschl, 2002)."

Seminární práce do předmětu Úvod do sociální patologie a prevence.