1.	Nazírání na bohy

2.	Postoj k bohům

2.1.

Etika

3.	Stvoření a zánik světa

4.	Období védských hymnů

5.	Období bráhman a upanišad

6.	Období eposů a púrán

7.

Brahma

7.1.	Stvořený svět

7.2.	Stvoření bytostí

7.3.	Potopa světa

7.4.	Stloukání mléčného moře

7.5.	Kančí zachránce

7.6.	Uspořádání světa

7.7.	Zánik světa

8.	Védská mytologie

8.1.	Védské náboženství

8.2.	Hlavní védští bohové

8.3.	Sluneční božstva

8.4.

Indra

8.5.	Další atmosférická božstva

8.6.

Ani

8.7.	Božstva védských obětí

8.8.	Polobozi a démoni

8.9.

Šiva

8.9.1.

Mýty o Šivově převaze

8.9.2.

Šiva a Satí

8.9.3.

Šivův druhý sňatek

8.9.4.

Šivova velikost

8.9.5.

Šiva a Višnu

8.9.6.

Šiva zachránce

8.9.7.

Šiva a jóga

8.9.8.

Šiva, král tance

8.9.9.

Šiva vypravěč

8.9.10.

Šivův zjev

8.9.11.

Šivova choť

8.9.12.

Skandha

8.9.13.

Ganéša

8.10.

Postava Bohyně – déví

8.11.

Asurové

8.12.

Rákšasové

8.13.

Ostatní démoni

8.14.

Služebníci bohů

8.15.

Nágové

8.16.

Vidjádharové

8.17.

Siddhové

9.

Lidé

10.	Ochránci světa (lókapálové) a jiní bozi

11.	Bengálské mýty

11.1.

Starobengálská literatura

11.1.1.

Manasa

11.1.2.

Čandí

11.1.3.

Kršna

11.1.4.

Dharma

11.1.5.

Náthové

"Období védských hymnů
- védští Indové chápali svět jako trojitý (země, nebe, vzduch), když chtěli vyjádřit ideu vesmíru, používali výraz „nebe a země“, přitom pokládali Nebe (Djaus) i Zemi (Prthiví) za boha a bohyni, kteří byli původně spolu spojeni a bydlili v jediném domě, ke změně došlo, když se jim narodil Indra, který se skrýval v domě rodičů, až se jednou napil zázračného sómového nápoje a začal růst, Nebe a Země nápor nevydržely, rozletěly se od sebe a zůstaly takto rozdvojeny navždy
- v některých hymnech se o Nebi a Zemi mluví jako o rodičích bohů, v jiných se říká, že byli sami zrozeni bohy
- při stvoření se často hovoří o ženském prvku, vesmírné matce Aditi a mužském prvku, tvůrčí síle, kterou je Dakša (nebo Puruša-Muž), stvoření je zde chápáno jako výsledek prvotní oběti, z muže vznikli ptáci, dravci, dobytek, obětní zpěvy, zaříkadla a průpovědi, koně a všechen skot, z něho povstali i lidé, z jeho úst se zrodili bráhmani, z jeho paží kšatrijové a z jeho beder či břicha povstali vaišjové (rolníci) a z nohou šúdrové (nevolný lid)
- i v jiných hymnech se vyskytuje všeobsažný bůh, který je pokládán za příčinu světa, někdy se o něm mluví jako o Jednom, jindy jako o Nezrozeném, ale vždy bývá nadřazen ostatním bohům, ve dvou hymnech je nazýván Višvakarman-Všetvůrce; Praždžápati – Pán tvorstva
- Pradžápati vznikl podle jedné verze v prvotních vodách jako zlatý zárodek (hiranjagarbhaú) jako první hybatel a zdroj veškerého pozemského a nadpozemského života, představa zlatého zárodku byla dále rozvinuta v upanišadách
- příčinou vzniku světa nebyli však vždy jen bohové, předposlední hymnus Rgvédu pokládá za prapříčinu celého světa i jeho odvěkého řádu kosmickou energii, žár či teplo (tapas), silou prvotního vznícení vznikla nejprve pravda s přírodními zákony a pak neprojevené jsoucno, z této představy se brzy vyvinula idea asketického zápalu (také tapas)

Období bráhman a upanišad
- nejčastěji tu jako stvořitel vystupuje Pradžápati, kolem něho spřádají bráhmany množství legend, jež obvykle začínají popisem prvotního stavu; podle bráhmanských výkladů byla přesně vykonaná oběť všemocná, byla dokonce mocnější než bohové, obětí byl stvořen svět
- Pradžápati se „vylíhl“ z vejce po roce, na konci dalšího roku začal mluvit, stvořil, zemi, prostor a nebe, také se postavil, ze svých úst stvořil bohy, aby vstoupili na nebe, z vnitřního dechu stvořil démony; stvořil tyto bohy – Agniho Indru, Sómu a Paraméšthina, svého syna, zrodili se na tisíc let, Paraméšthin konal oběti a poté zatoužil být vším, takže se stal vodami, poté tuto oběť vykonal pro svého otce, který si také přál být vším a stal se dechem, Indra se stal řečí, Agni se stal jedlíkem a Sóma potravou; když skončili oběť, uviděli před sebou kraj a učinili jej východní světovou stranou, kraj po pravé straně jižní stranou, nejvyšší kraj seber učinili vodami; východ, nebe, jich, prostor, západ, naděje, úspěch, země, sever, vody a světový řád je pak jedenáct božstev, je to jedenáct obětí: pět úvodních, dvě úlitby másla, obětování pravé oběti a tři následné oběti; a čtyři oběti manželek jsou čtyři vedlejší světové strany
- v bráhmanách se často objevuje i astrální symbolika – Pradžápati jako jelen, jeho dcera, laň, Rudra – lovec (Pašupati – Pán dobytka), lovec probodne jelena, ten vyletěl vzhůru – Kozoroh, laň (Róhiní) – Alfa, lovec – Sírius, Šíp ze tří částí – pás Oriona, Pradžápati – Orion"