1.

Úvod

2.	Výchovně vzdělávací cíle

3.	Výukové strategie

4.	Model výuky

5.	Výukový obsah a jeho strukturace

6.	Metody výuky

7.	Didaktické prostředky

8.	Výsledky učení žáků

9.	Alterace výuky

"1) Výchovně vzdělávací cíle
Cíl hodiny dle vyučující: “Srovnat životní prostředí a morfologické znaky plžů-mlžů-hlavonožců“.
I) Plánování cílů
Žáci měli srovnat životní prostředí a morfologické znaky plžů-mlžů-hlavonožců. Tento cíl byl na začátku hodiny sdělen. Nicméně šlo o srovnávání znaků v rámci jednotlivých tříd. Každá skupina hledala společné i odlišné znaky zástupců pouze jedné třídy měkkýšů. Hlavní cíl výuky odpovídá úrovni analýze dle revidované verze Bloomovy taxonomie (žák rozliší v učivu celky a části, podobnosti a odlišnosti).
Cíl této vyučovací hodiny dle skutečnosti byl: Charakterizovat životní prostředí a morfologické znaky jedné z tříd měkkýšů, najít v této třídě podobnosti nebo odlišnosti. Pokud bychom nechaly Cíl dle návrhu vyučujícího - Srovnat životní prostředí a morfologické znaky plžů-mlžů-hlavonožců“, pak bychom upravily činnost žáků - vyplnění všech tříd každou skupinou a ke konci hodiny shrnutí rozdílných životních prostředí a morfologických znaků plžů-mlžů-hlavonožců.
KOGNITIVNÍ DOMÉNA
Hlavní cíl výuky na úrovni analýzy dle revidované verze Bloomovy taxonomie je: Pomocí učebnice, získaných znalostí z minulé hodiny měli žáci vypsat do připravené tabulky životní prostředí a vnější stavbu těla jedné ze tříd měkkýšů do předem připravené tabulky (žák rozliší v učivu celky a části, podobnosti a odlišnosti).
PSYCHOMOTORICKÁ DOMÉNA
Ve videu byly patrné i psychomotorické cíle, kdy žáci aplikovali své dovednosti do pracovních listů, kde měli rozlišit (analyzovat) podobné a odlišné znaky tříd, správně je pojmenovat a zapsat do tabulky.
AFEKTIVNÍ DOMÉNA
V této výuce nebyla využita.

II) Realizace cílů ve výuce
Jsou žáci schopni pomocí učebnice vyhledat společné i rozdílné znaky třídy měkkýšů, zkonzultovat to se žáky ve skupině a zapsat je do tabulky?
Realizace tohoto cíle byla srozumitelná, žáci ji zvládli velmi dobře sami. Když se vyskytl problém, vyučující obcházela třídu během činnosti žáků a pomáhala při případných nejasnostech.

Dokáží žáci pojmenovat zástupce měkkýšů?
Realizace tohoto cíle byla méně uspokojivá, neboť učitelka každé skupině ukázala sice jednotlivé zástupce s komentářem na specifické znaky (např. u mlžů na odlišné lastury…. ), ale žáky nenechala si jednotlivé zástupce řádně prohlédnout, ohmatat a prohlídka byla tak velmi rychlá. Během shrnutí tabulky vybraní žáci ze skupiny popsali spolužákům jednotlivé zástupce a ukázali preparáty, ale v zadních řadách nemohli žáci na tyto modely vidět. Tedy zástupce ostatních tříd nemusejí žáci dobře poznat. Ke konci hodiny mohli vidět jednotlivé zástupce na diapozitivech. Učitelka vyvolávala, s cílem zjistit název měkkýše, a tak získala zpětnou vazbu. Zde mohli také zopakovat jednotlivé morfologické znaky, ale ty nakonec popisovala většinou paní učitelka.

Jsou žáci schopni na konci hodiny srovnat morfologické znaky jednotlivých tříd měkkýšů?
Realizace tohoto cíle nebyla dostatečně naplněna, myslíme si, že vzhledem k tomu, že skupiny měli za úkol jen jednu třídu, nevnímali ostatní třídy měkkýšů, tedy nebudou schopni srovnat morfologické znaky všech tříd měkkýšů. Bylo patrné, že to byl záměr paní učitelky, neboť tabulka byla dopředu přepsaná na tabuli, jednotlivci zapisovali na tabuli postupně jednotlivé znaky se zpětnou vazbou paní učitelky. Ale již zde nebylo ani shrnutí, například ve smyslu rozdílných znaků jednotlivých tříd měkkýšů. Žáci si tabulku jen měli „fofrem“ opsat a během těch několika minut i naučit!!! Nicméně sama paní učitelka v sebereflexi na tento nedostatek upozorňuje ve smyslu časové tísně.

III) Hodnocení cíle
Všichni žáci byli po celou dobu výuky aktivně zapojeni do činností. K efektivitě výuky přispělo střídání činností (práce s učebnicí, práce s pracovními listy, studie preparátů, prohlížení diapozitivů).

2) Výukové strategie
Forma výuky byla nejdříve individuální, kdy si žáci přečetli konkrétní text s danou třídou měkkýšů. Poté skupinová, kdy žáci spolupracovali ve dvojici i ve skupinách a diskutovali o výsledcích své práce. Výuka byla vedena frontální i individuální formou (samotná práce s učebnicí). Z výukových strategií zde byla možná snaha o kooperativní výuku, kdy zde jistě byla pozitivní vzájemná závislost žáků, kdy studenti spolu ve skupině spolupracovali. Byla zde přímá interakce, rozvoj sociálních dovedností, kdy spolu vzájemně komunikovali. "

Pedagogická fakulta UK

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ