1.

Úvod

2.	Transkripce rozhovoru

3.	Analýza textu, otevřené kódování

4.	Kategorie získané otevřeným kódováním

5.	Axiální kódování, paradigmatické schéma

6.

Závěr

7.

Poznámka

8.	Použitá literatura

"Rozhovor většinou zaznamenáváme diktafonem a následně provedeme přepis záznamu. Záznam se přepisuje doslovně, tedy i s případnými hovorovými či nářečovými výrazy nebo s gramatickými chybami. Respondent může či nemusí o záznamu vědět, záleží na okolnostech interview, ovšem měli bychom v této oblasti dodržovat určité etické normy, tedy skrytý záznam pořizovat jen v odůvodněných případech, například při výzkumu korupce. Možný je i současný záznam videokamerou, který mnohdy usnadní interpretaci rozhovoru („čtení“ mimiky obličeje), případně opět v odůvodněných případech je možný záznam skrytou kamerou (Disman, 2008, Hendl, 2008).
Rozhovor můžeme interpretovat několika způsoby. Nejméně často se používá detailní analýza, kdy interpretujeme prakticky každé zaznamenané slovo. Tento způsob je typický pro tzv. „hermeneutickou analýzu diskursu“ a používá se pouze ve speciálních případech. Běžně používáme tzv. „pojmovou analýzu“, kdy v rozhovoru hledáme určité důležité pojmy - kategorie, s nimiž dále pracujeme. Možná je ještě zběžná analýza rozhovoru, kdy v něm hledáme pouze jeden konkrétní údaj, který pak slouží pro statistické zpracování, například kdy respondent začal pít alkohol nebo kouřit (Chráska, 2007, Hendl, 2008).
Pojmová analýza, při které definujeme kategorie, s kterými dále pracujeme, se označuje jako otevřené kódování. Z celého rozhovoru získáme obvykle několik desítek kategorií, které jsou v daném rozhovoru klíčové. Tyto kategorie pak seřadíme do skupin, což označujeme jako axiální kódování. Výsledkem axiálního kódování pak je tzv. paradigmatický model, který nám poskytuje ucelený pohled na události popsané respondentem. Možné je ještě tzv. selektivní kódování, kdy kolem ústředního kategorie seskupíme ostatní kategorie. Výsledkem analýzy jednoho konkrétního rozhovoru může pak být tzv. případová studie, popisující určitou konkrétní událost. Pokud bychom rozhovorů zanalyzovali více a našli určité společné prvky, mohli bychom pak formulovat tzv. zakotvenou teorii (Strauss, Corbinová, 1999, Hendl, 2008).

2. Transkripce rozhovoru:
Tazatelka: Tak já jsem si to přišla nahrát, jak jsme se minulý týden domluvili.
Respondent: Jo, dobrý. Takže můžu začít?
T. Jo, už nahrávám. A jak jsem ti říkala, zkus to vyprávět vlastními slovy, budu se snažit ti do toho moc neskákat. A jako bys to vyprávěl někomu, kdo o tom vůbec nic neví.
R: Jo, jasně, dobrý. Pokusím se. Takže stalo se to poslední srpnový víkend, kdy jsou nás hody. Tady v obci je to docela dost velká událost, takže na různé akce, které jsou s tím spojené, chodí všichni. Hlavně teda mladí. Já jsem na páteční zábavu nešel, vyletěl jsem v červnu ze zkoušky a druhý termín jsem si domluvil až na září. O prázdninách jsem se chtěl učit, jenže nějak to nedopadlo, v červenci bylo na učení moc horko, v srpnu bylo taky parádní počasí, takže jsem byl většinou někde s děckama u vody. No a pak jsem dostal ve čtvrtek mejl, že mám na průbu přijít v úterý. Je dost těžká, tak jsem radši zůstal doma a asi do jedenácti se učil. Pak už mě pálily oči a tak jsem šel spát. Ještě jsem tak v polospánku slyšel, jak ze zábavy přišla sestra, je jí teprve patnáct, a tak musí být do půlnoci doma. Ráno mě probudila dost velká rána. Nevěděl jsem, o co jde, ale byl jsem ještě v polospánku, takže jsem to neřešil. Za chvíli ale ke mě do pokoje přišla sestra a řekla mně, že venku se stala havárka. Oblíkl jsem si džíny a tričko a šel jsem ven. Venku byla tma, nesvítilo pouliční osvětlení. Pak jsem se dozvěděl, že proto, protože to auto přerazilo betonový sloup osvětlení a tak se přerušilo vedení. Viděl jsem auto, stálo na levé krajnici, prakticky před naším domem. Bylo tam několik lidí, svítili si baterkama, protože bylo zataženo a fakt byla ještě hodně tma."

Seminární práce do předmětu Pedagogická metodologie. Obsahuje grafické znázornění paradigmatického modelu, jehož rozsah je 1 strana.