1.	Zemětřesení v Japonsku

2.	Důsledky zemětřesení na elektrárnu

3.	Příčiny jaderné havárie

4.	Jak předejít podobné havárii

5.	Pedagogické aspekty

5.1	Fakta týkající se jaderné havárie

"Dne 11. března 2011 došlo východně od japonského pobřeží k silnému zemětřesení (jeho amplituda odpovídala stupni 9 Mercalliho škály, příčinou byl tlak dvou litosférických desek). Zemětřesení zasáhlo severovýchodní pobřeží Japonska (magnituda otřesů 7) a samo o sobě nezpůsobilo příliš škod, moderní japonská architektura je vůči zemětřesením odolná. Podstatně horší však byly následky vlny tsunami, která asi půl hodiny po zemětřesení zasáhla pobřeží a usmrtila víc než 20 000 lidí.
V postižené oblasti se nachází jaderná elektrárna Fukušima, umístěná v bezprostřední blízkosti pobřeží. Elektrárna podle dostupných informací zemětřesení přečkala bez poškození (byla postavena s odolností do magnitudy 8,2), došlo k automatickému zasunutí regulačních tyčí, řetězová reakce se zastavila a bloky byly dochlazovány (produkty jaderného rozpadu vytvářejí velké množství tepla, které po přerušení štěpné reakce musí být odváděno, aby se zamezilo poškození palivových článků vysokou teplotou). Na pobřeží prefektury Tohoku vlna tsunami dosáhla výšky kolem 14 metrů a zničila nejen přívod elektřiny do elektrárny Fukušima, ale i záložní agregáty, které měly případný výpadek veřejné sítě nahradit. Nedostatečný odvod tepla z reaktorů vedl ke zvýšení teploty povrchu článků, vývoji vodíku při reakci páry a zirkoniové slitiny pokrývající palivové články a k následným výbuchům vodíku. Reaktory, včetně bazénů s vyhořelým palivem, musely být chlazeny mořskou vodou, což vedlo k úniku kontaminované vody do moře. Z reaktorů unikl mrak radioaktivních zplodin, který obletěl celý svět; na štěstí většina radioaktivity skončila v Tichém oceánu dříve, než mrak dosáhl pobřeží Severní Ameriky.
Havárie ve Fukušimě vyvolala značné diskuse volající po zrušení jaderné energetiky. K tomu se odhodlalo Německo, ovšem je otázkou, do jaké míry je toto politické rozhodnutí realizovatelné a čím chce Německo výpadek dodávek elektřiny nahradit; alternativní energetické zdroje v úvahu nepřipadají.
Příčiny úniku radiace ve Fukušimě však nejsou pouze v zemětřesení nebo tsunami, i když tyto přírodní katastrofy byly ničivé. Dnes je jasné, že byly nefunkční nejméně tři principiální bariéry mezi zemětřesením a vlnou tsunami a vznikem poškození reaktorů. První byla ztráta napájení z veřejné sítě v důsledku přílivové vlny. Probíhá diskuse, zda na základě historických záznamů o výskytu vln tsunami byla lokalita na pobřeží vhodná pro výstavbu jaderné elektrárny či zda neměla být elektrárna chráněna stavebními úpravami před odhadovanou možnou výškou vlny. Druhým problémem byla neschopnost personálu obnovit přísun elektřiny po dobu jednoho týdne. Jako třetí je uváděna nedostatečná kapacita rekombinátorů vodíku vzniklého na povrchu palivových článků při styku zirkoniové slitiny s párou.
Od prvních momentů nehody se média snažila zprávu o ní dramatizovat a zesilovat. Odborníci vyjadřovali své názory opatrně, vzhledem k objektivnímu nedostatku faktických informací, a většinou pouze opravovali vyslovené omyly nebo nesmysly. Bohužel, někteří politici se snažili havárie využít pro své vlastní politické cíle. Informace o zemětřesení v Japonsku se velmi rychle zúžily na informace o jaderné elektrárně Fukušima (přes víc než dvacet tisíc mrtvých v důsledku tsunami, navzdory potřebě organizovat mezinárodní pomoc lidem, kteří přišli o střechu nad hlavou). Statistiky však uvádějí, že při výrobě megawatthodiny elektrické energie z uhlí zemře o řád více lidí než při výrobě megawatthodiny z energie jaderné. Stejně tak platí, že pokud někdo podnikl po havárii ve Fukušimě let z Evropy do Tokia, dostal větší dávku záření v důsledku výškového letu (kosmické záření) než za samotného pobytu v Tokiu."

Práce obsahuje obrazovou přílohu. Čistý text je cca 3 strany. Práce byla použita jako příspěvek do sborníku odborné pedagogické konference.