1.	Pedagogika

2.	Rysy výchovy

3.	Podmínky výchovy

4.	Koncepce vychovatelnosti

5.

Prostředí

6.	Obsah výchovy

7.	Podmínky výchovy

8.	Výchovné cíle

9.	Složky výchovy

10.	Činitelé výchovy

11.	Pedagogická komunikace

12.	Způsoby komunikace

13.	Pedagogické principy

14.	Výchovně vzdělávací proces

15.	Pedagogický výzkum

16.	Metody v pedagogickém výzkumu

17.	Metody pedagogického výzkumu

"Základní pedagogické pojmy
Pedagogika
• paidagógos označován otrok, který pečoval o syna svého pána. Základ tomuto oboru jako systematické vědě o výchově mládeže i dospělých položil svými pedagogickými spisy J.A. Komenský.
• Výchova – cílevědomé rozvíjení jedince, skupiny, za pomocí vnějších a vnitřních faktorů. Je to specificky lidská aktivita, navozujeme a řídíme záměrné změny, snažíme se působit na jedince, je to způsob socializace, řízené ovlivňování osoby při znalosti individuálních dispozic jedince. Je to průnik vzdělávání a výchovy v užším slova smyslu. Tedy nejen vzdělávat, ale i vychovávat k určitým principům a hodnotám. Je to celoživotní proces.
• Výchova v užším smyslu – formování citů, vůle,charakteru
• Vzdělávání – formování intelektu, rozvoj duševních schopností, působí hlavně na rozum a vytváří člověka vzdělaného
• Výsledkem výchovy a vzdělávání je plně rozvinutá osobnost. Ideálem je člověk rozumný, vzdělaný, moudrý a mravný. Předmětem pedagogiky je výchova.
• Vzdělávání – proces záměrného a organizovaného osvojování vědomostí, dovedností, ná-vyků a postojů, buď všeobecných, nebo odborných, realizovaný prostřednictvím školního vyučování. Základní pojem pedagogické teorie a praxe.
• Vzdělání – výsledek vzdělávání, součást socializace jedince, kognitivní vybavenost (osvo-jené vědomosti, dovednosti, postoje, hodnoty, normy) osvojená prostřednictvím vzděláva-cích procesů. Toto vzdělání lze měřit pomocí didaktických testů nebo některými výzkum-nými metodami.
• Vyučování – nejhlavnější prostředek výchovy a vzdělávání
• Vzdělanost – celková úroveň vzdělání sociální skupiny
• Edukační realita – úsek objektivní skutečnosti, v níž probíhají nějaké edukační procesy
• Edukační procesy – edukace, činnosti lidí, kdy se jeden subjekt učí a druhý subjekt to zprostředkovává = učí. Tyto procesy probíhají v edukačním prostředí (školní třída, rodina, …), zúčastněné subjekty a jejich vzájemné vztahy vytvářejí edukační klima.

Rysy výchovy
• Permanentní charakter – výchova po celý život, nejen ve škole, zpočátku výchova dru-hou osobou – HETEROEDUKACE, později na základě vlastních zkušeností, postojů a ná-zorů AUTOEDUKACE.
• Univerzálnost – působí na nás vše, nikdo nemá na výchovu patent, rodina,škola,sdělovací prostředky
• Globálnost – orientace výchovy na problémy globální povahy, otevřenost světu, meziná-rodní dohody o vzdělání, výměnné pobyty studentů
• Integrace – vzájemná shoda všech subjektů výchovného procesu, spolupráce škola-rodina
• Mnohostranná orientace – rozvoj fyzických i psychických kvalit jedince, rozvoj v kulturních oblastech, plnohodnotná osobnost.

Podmínky výchovy
• Individuální vývoj člověka je určován společenským makroklimatem (podmínky života společnosti) a mikroklimatem (nejbližší společenské prostředí-rodina,třída,atd.)
• Předpokladem výchovného působení je, že každý člověk je vzdělavatelný a vychovatelný."

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou zvýrazněny.