1.b Abscedující pneumonie, chronická onemocnění plic, nemoci pleury
1.c Psychomotorický vývoj dítěte
2.a Křeče, diferenciální diagnostika a léčebné postupy
3.b Akutní glomerulonefritida
2.c Rozdělení dětského věku a charakteristiky jednotlivých období
30.c Obstrukce horních cest dýchacích
3.b Chronická glomerulonefritida
3.c Praematurita a problémy a onemocnění s ní spojené

"Poststreptokoková akutní glomerulonefritida
-nejčastější
- v anamnéze – 1-2týdny před manifestací – respirační infekt nebo pyodermie
- projevy – nejčastěji jako makroskopická hematurie (coke-colored urine – jako kola), edémy, oligurie, event. hypertenze
- laboratoř – hematurie glomerulárního typu, výrazná proteinurie, nefrotický syndrom je vzácný
- zvýšená urea a kreatinin odráží klesající glomerulární filtraci
- retenci tekutiny odpovídá hypertenze a edémy
- většinou najdeme přechodné snížení C3 komplementu
- v průběhu několika týdnů se obvykle normalizuje klinický a laboratorní nález, mikro hematurie může být i déle než 1 rok
- diagnóza – opírá se o klinický obraz, močový nález, pokles hladiny C3 (u skoro 90%)
- diagnózu podporuje zvýšení sérové hladiny ASLO (anti-streptokokové Ig)
- renální biopsie není nutná, doporučuje se jen v případě diagnostických nejasností
- biopsie – endokapilární proliferace s nálezem subepiteliálních depozit
- terapie – symptomatická (hypertenze, otoky, ledvinové selhání)
- u streptokokové podáváme PNC event. erytromycin po 7-10 dnů
- prognóza – většina dětí se zcela uzdraví, je nutné ambulantní sledování

Rychle progredující glomerulonefritida
- rychlé zhoršení ledvinných funkcí během týdnů, event. měsíců
- histo – typické postižení většiny glomerulů srpky
- u dětí je vzácná
- tři typy –
- RPGN s Ig proti bazální membráně – někdy spolu s postižením cév plic (Goodpasterův sy)
- RPGN s granulárními depozity, tzv. imunokomplexový typ
- RPGN s Ig proti cytoplasmě neutrofilů – ANCA u systémových vaskulitid
- klinický obraz – nejčastěji – akutní nefritický sy (proteinurie, hematurie, otoky, hypertenze, oligurie, pokles filtrace)
- při podezření co nejdříve provést biopsii, podle ní určujeme léčbu
- terapie – pacienti patří na specializované pracoviště
- kombinace imunosuprese a vysokých dávek kortikoidů
- doporučuje se též plasmaferéza, event. dialýza
- prognóza – vážná, časté relapsy, během měsíců vzniká chronické selhání ledvin

2.c Rozdělení dětského věku a charakteristiky jednotlivých období
- pediatrie se zabývá jedinci až do 19. narozenin (do věku 18let a 364 dnů)
Prenatální období
- nejdynamičtější období života
- prvních 8 týdnů – období embryonální (zárodečné) – tvoří se základy orgánů
- od 9. týdne do narození – fetální období
Novorozenecké období
- od narození do ukončeného 28. dne
- období adaptace jednotlivých tělních systémů na mimoděložní podmínky
- období je to značně specifické, proto se postupně vyčlenil i lékařský obor – neonatologie
- projeví se řada závažných VVV – vrozené vady srdce a plic, poruchy uzávěru tělních trubic a průchodnosti GIT
- následky perinatální patologie – asfyxie a infekce z porodních cest se významně podílejí na nemocnosti
- infekce mají tendence ke generalizaci – vážnější infekce probíhají pod obrazem sepse
- viz též ot.1a
Kojenecké období
- začíná 29. den a končí v den prvních narozenin dítěte
- období dramatického somatického, neuropsychického a motorického vývoje
- symbolicky období vrcholí prvním krůčkem a prvním slovem (kolem jednoho roku)
- z hlediska nemocnosti je to druhé nejvýznamnější období (hned po předchozím)
- doznívá význam VVV, mohou se objevit pozdní následky asfyxie (např. DMO)
- manifestuje se řada dalších stavů – DMP, endokrinní nemoci, imunologické, hematologické...)
- velký podíl na nemocnosti mají infekce
- v prvních měsících života je nejintenzivnější přírůstek hmotnosti
- za první rok vyroste o 25cm → na konci by mělo mít délku 75cm
- porodní hmotnost se ve 4. měsíci zdvojnásobí, okolo roku ztrojnásobí (cca 10kg)
- psychosociální vývoj – první prostředek komunikace dítěte je pláč
- od 12. týdne pláče ubývá a dítě se snaží komunikovat i jinak – úsměv, dotyk nebo dumlání
- Piaget popisuje první 2 roky života jako senzorimotorické období (dítě se učí spojovat podnět s motorickou odpovědí)"