1.

Resumé

2.

Úvod

3.	Teoretická část

3.1	Historie pěstounské péče

3.1.1

Řím

3.1.2

Středověk, novověk

3.1.3

Osvícenství

3.1.4

Období první republiky

3.1.5

Období po 2. světové válce

3.2	Organizace náhradní rodinné péče

3.2.1

Adopce

3.2.2

Pěstounská péče

3.2.3

Ústavní péče

3.3	Psychologická hlediska náhradní rodinné péče

3.3.1

Neznámé dítě v rodině

3.3.2

Schéma

3.4	Otázka identity

3.4.1

Potřeba pozitivní identity

3.4.2

Ochrana rodičovské identity

3.5	Adopční trojúhelník

3.5.1

Tři strany tři vrcholy

3.6

Ztráty

3.6.1

Od ztráty k identitě

4.	Praktická část

4.1

Cíl

4.2

Hypotéza

4.3	Výzkumná metoda

4.4	Otázky a grafy

4.5	Shrnutí výsledků

5.

Závěr

6.	Seznam použité literatury

7.

Přílohy

7.1	Přehled typů náhradní rodinné péče (rozdělení dle J. Kovaříka)

7.2	Přehled typů náhradní rodinné péče (rozdělení dle J. Kovaříka)

7.3	Dávky pěstounské péče

7.4

Dotazník

"2.4.2 Ochrana rodičovské identity
Přijetí dítěte je u nás pociťováno jako něco společensky žádoucího a společensky prospěšného, ale přece jenom nezvyklého, zvláštního, mimořádného. Je-li po delší době očekávání naplněna touha po dítěti, je přirozené, že se u nich projeví snaha nově nabytou rodičovskou identitu chránit a pojistit. Mají tendenci stylizovat se do postavení vlastních rodičů, se vším všudy. Protože jimi ale ve skutečnosti nejsou, těžko se zbavují napětí, nejistoty a pochybností.

2.5 Adopční trojúhelník
2.5.1 Tři strany tři vrcholy
Adopčním trojúhelníkem – někdy se také hovoří o adopční triádě, kterou se rozumí účastnické strany procesu osvojení, jejichž osudy a životní příběhy se zvláštním způsobem setkávají a prolínají. V našich domácích podmínkách se většinou na jednu z těchto stran. Tj. biologické rodiče a zejména matku dítěte, zapomíná. Žadatele o adopci nebo adoptivní rodiče, často však i sociální pracovníky a ostatní zúčastněné odborníky nanejvýš zajímá, zda vlastní matka dítěte byla, nebo nebyla prostitutka, zda byl, nebo nebyl pokrevný otec alkoholik a kriminálník a zda dali souhlas k osvojení dítěte, nebo zda jim byla rodičovská prává odebrána. Reálné životní situace lze však jen zřídka vtěsnat do takových černobílých schémat.

2.6 Ztráty
Ztráta je to, s čím se všechny tři strany musí dříve či později vyrovnat.
• Adoptivní rodiče se musí vyrovnat se ztrátou možnosti mít své vlastní pokrevní dítě, tedy i se ztrátou svého biologického rodičovství. Mohou ovšem své rodičovské vlohy a schopnosti rozvíjet nyní v rámci nově nalezeného adoptivního rodičovství.
• Adoptivní dítě se musí smířit se ztrátou svých pokrevních rodičů. A je pro ně mnohdy snazší, když porozumí jejich životní situaci, jejich motivům a jejich osudu.
• Vlastní rodiče dítěte a především matka ztrácí své dítě, či aspoň dítě, které nosila devět měsíců pod srdcem, které živila, s nímž žila, jehož pohyby pociťovala. Může to být dítě, které by si ráda ponechala, ale okolnosti ji donutily, aby se ho vzdala. Může to být dítě, které nebylo od počátku chtěné. Dítě, k němuž má rozporný vztah. Nicméně i tak je to dítě, s nímž ušla cestu devíti měsíců v tom nejužším možném, tj. symbiotickém vztahu.
2.6.1 Od ztráty k identitě
Proces truchlení a prožití pocitů ztráty má své zákonitosti, své etapy a proměny. Ztráta je něčím, co k životu bytostně patří. Tam, kde si tuto zkušenost připustíme, můžeme celou krizí projít ozdraveni a posíleni. Sama krize se může v takovém případě stát jedním ze zdrojů naší nově nalezené identity. Nejen důvěra a důvěryhodnost, ale i vlastní identita musí být znovu a znovu živena a obnovována, aby od sebe dokázala pojmout nové zkušenosti a nové bytosti, které se na naší životní cestě stávají našimi společníky, našimi blízkými či dokonce nejbližšími.
3 Praktická část

3.1 Cíl
Zjistit, jak je informována středoškolská mládež o pěstounské péči.

3.2 Hypotéza
Předpokládám, že středoškolská mládež je nedostatečně informovaná o pěstounské péči.

3.3 Výzkumná metoda
Výzkum jsem provedla pomocí dotazníků, které jsem rozdala v domově mládeže U Hvízdala. V dotazníku je 10 otázek, které jsou polozavřené nebo uzavřené. Dotazník naleznete v příloze číslo 4 . Rozdala jsem 50 dotazníku, z toho se mi vrátilo 37 dotazníků. Návratnost tedy byla 74 %.

Otázka číslo 1
Pohlaví
Graf č. 1 - pohlaví"

Práce kompilačního charakteru. Obsahuje tabulky a grafy. Čistý text dosahuje cca 11,5 stran.