1.	Střediska a územní osy

1.1.	Východní radiální rozvojové osy

1.2.	Jihovýchodní radiální rozvojová osa

1.3.	Severní radiální osa

1.4.	Pomoravská tangenciální urbanistická osa

1.5.	Znojemská urbanistická osa

1.6.	Kyjovská urbanistická osa

1.7.	Jižní radiální urbanistická osa

1.8.	Uhersko-hradišťská urbanistická osa

1.9.	Tišnovská urbanistická osa

1.10.

Severozápadní radiální urbanistická osa

1.11.

Třebíčská urbanistická osa

1.12.

Olomoucká urbanistická osa

1.13.

Jihozápadní tangenciální urbanistická osa

2.	Regionální role územních os

"Třebíčská urbanistická osa se odděluje z dálnice D1 v okolí města Rosice, u jehož přiřazení však byla dána přednost severozápadní radiální ose z důvodu blízkosti a kvalitního napojení na uvedenou dálnici. Osa koresponduje s trasou silnice 1. tř. č. 23 a železniční tratí Brno - Jihlava. Přísluší k ní tak pouze tři obce (včetně jednoho lokálního střediska) s 3,8 tis. obyvateli.

Demografický vývoj dané části osy lze hodnotit, především díky Zastávce u Brna (+ 21,5%), jako mírně nadprůměrný - skupinový průměr 2,7, s celkově podprůměrnými strukturálními předpoklady dalšího vývoje. Zjištěný průměr daňových příjmů charakterizuje vůbec nejnižší hodnota - 3,7 (žádná z obcí nedosáhla příjmu vyššího než 4 tis. Kč na obyvatele). Úroveň rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob je rovněž nejnižší ze všech urbanistických os - skupinový průměr daných obcí 3,3.

Olomoucká urbanistická osa spojuje Vyškov přes Prostějov s Olomoucí. Dopravně je integrována rychlostní silnicí R 46. Na území VÚSC Brno k ní přísluší pouze dvě obce s 2,0 tis. obyvateli.

Zjištěné skupinové průměry u obou obcí vyškovské části osy dosahují u podnikatelské aktivity hodnoty 2,0 a u dalších charakteristik shodných hodnot - 3,0. S tím korespondují i strukturální předpoklady dalšího demografického vývoje a úroveň daňových příjmů (obě obce nepřesáhly v tomto ohledu úroveň 4 tis. Kč na obyvatele).

Jihozápadní tangenciální urbanistická osa směřuje ze Znojma na Moravské Budějovice a dále na Jihlavu v souladu s trasou silnice 1. tř. č. 38. V kontaktu s ní je šest především menších obcí s pouze 2,9 tis. obyvateli, takže na území znojemského okresu ji lze hodnotit jako nerozvinutou.

Zařazené obce vykázaly vůbec nejnižší tempo demografického vývoje - skupinový průměr 3,7 (úbytek u všech obcí). Příznivější předpoklady pro další demografický rozvoj vykazují pouze Blížkovice. Podprůměrné, resp. mírně podprůměrné hodnoty, byly zjištěny i v případě daňových příjmů obcí (výjimkou je Grešlové Mýto s příjmy vyššími než 6 tis. Kč na obyvatele). Nadprůměrná hodnota zjištěného ukazatele úrovně rozvoje podnikatelské aktivity fyzických osob je patrně do značné míry podmíněna malou velikostí příslušných obcí (s výjimkou Blížkovic) - odpovídající skupinový průměr činí 2,0."

Práce obsahuje tabulku.
Práce je kompilačního charakteru. Částečně čerpá z: www.brno.cz/download/uha/strategie/strategie.doc.