1.	Miller - ideologie

2.	Prorok - Lupták - politické ideologie a teorie v dějinách

2.1.	Vznik a existence politických ideologií

2.2.	Ideologie a utopie

3.	Šaradín - historické proměny pojmu ideologie

3.1.	Zrození pojmu ideologie

3.2.	Politizace ideologie - marxismus

"Nemarxistický pojem ideologie
Pojem ideologie se dlouho nacházel pod vlivem marxismu, ale hraje i důležitou roli v hlavních politických proudech. Představitelé např. liberalismu či konzervatismu považují pojem ideologie za škodlivý - jde o uzavřený systém, který používá důkazy potvrzující vlastní závěry. Émile Durkheim namísto pojmu ideologie použil slovo doktrýna - jde o totéž sociální rozpoložení př působení idejí na společnost, jaké představuje ideologie. Doktrýna je produktem života ve společnosti, usazuje se v individuálních vědomích a tam přetrvává i po rozpadu sociálního spojení, přenáší se dál (náboženské, morální a intelektuální koncepce).
Vilfredo Pareto hovoří o reziduích, stále přítomných prvcích, které ovlivňují chování člověka. Mezi rezidua patří rodinné vazby, spjatost člověka s jinými, integrita individua - tyto residua jedinec nelogicky odůvodňuje a toto chování je derivace. Derivacemi pak jsou uplatňování/prosazování, jednání na základě autority, podle citů či principů a slovní důkazy. Racionálními konstrukcemi derivací člověk vytváří ideologie.
Hannah Arendtová chápe ideologie jako logiku ideje, jdo o premisu (myšlenku), kterou ideologie zpětně dokazuje. (Např. antisemitismus vychází z nenávisti k židům a ideologie antisemitismu pak přináší důkazy.) Ideologické myšlení má tyto rysy: ideologie nikdy neobjasňuje přítomnost, ale to, co nastává, vzniká nebo pomíjí. Ideologie není spjatá s realitou, sama sebe považuje za původnější a pravdivější než realita samotná. Staví na dedukci, odvozuje vší zkušenost z výchozí premisy. Na Arendtovou navázal Hans Günter Adler a ideologii dává do souvislosti s myšlením davu - jde o myšlení jednoduché, ne příliš originální, a podlehnutí mu vede ke ztrátě svobody.
David J. Levy považuje ideologii za zhoubnou. Ideologie slibuje postpolitický svě, jejím cílem je zrušení politiky. F. A. Hayek usiloval o diskreditaci doktrýny socialismu, jejímž cílem je přebudovat tradiční morální zásady, práva a jazyka, které brání rozumu, seberealizaci, svobodě a spravedlnosti. Socialismus používá ideologických nástrojů, racionalizací předsudků, zájmů a zálib, vytváří mýty, na nichž stojí vládnoucí teorie - doktrýna. Isaiah Berlin používá neutrálnější a neurčitější výraz politické ideje, které jsou inspirativní. Liberálové tedy chápou ideologie v negativním smyslu. Za toto pojetí jde koncepce Clifforda Geertze - kulturní vzorce jsou programy, schémata či plány, které organizují sociální a psychické procesy. Ideologie je konceptualizace těchto symbolických kulturních systémů.

Pojem ideologie, jeho definice a klasifikace
Jednoznačná definice pojmu ideologie neexistuje. Ideologie představuje soubor preferovaných hodnot, ideolog si vytváří svou představu fungování společnosti, která vychází ze zkušenosti. L. Strauss rozlišoval politickou filozofii, politickou vědu a politickou ideologii. Filozofii posuzujeme z hlediska pravdivosti, ideologii z hlediska úspěšnosti, funkčnosti či komplexnosti. Politické filozofie a ideologie jsou však propojené."

Obsahuje překlepy a pravopisné chyby.