1.	Politická moc a teritoriální národní stát

1.1	Princip personality

1.2	Princip teritoriality

2.	Vznik státu a jeho funkce

2.1	Státní moc

2.2	Idea legitimního státu

2.3

Autorita

2.4	Situace na konci středověku a počátku novověku

2.5	Idea národa

2.6	1867 Prosincová ústava

2.7	Demokratický deficit

3.	Postoje jednotlivých ideologií ke státu

3.1	Liberalismus = (neoliberalismus)

3.2	Moderní liberalismus

3.3	Marxistická teorie

3.4	Anarchismus

4.	Funkce státu

5.	Půda a stát

5.1	Vznik státu

5.2	Agrární společnost

5.3

Novověk

5.4	Národní stát

7.	Teorie vzniku státu

8.	Politická moc a teritorium

8.1	Geografický determinismus

8.2	Vliv industrializace (průmyslová revoluce)

8.3	Vliv darwinismu

8.4	Zrod geopolitiky (německá linie)

8.5	Vliv globalizace

9.	Formy vlády

9.1	Absolutní monarchie (neomezená)

9.2	Konstituční monarchie

9.3	Parlamentní monarchie

9.4	Parlamentní republika

9.5	Prezidentská republika

9.6	Neprezidentská republika (poloprezidentská)

9.7	Kancléřská republika

9.8	Státní zřízení

9.9	Unitární stát

9.10

Federace

9.11	Konfederace (liga)

9.12	Vertikální dělba moci

9.13	Znaky samosprávných subjektů

10.	Regiony a regionalizace

10.1

Region

10.2	Mezinárodní politické regiony

10.3	Panregiony

10.4	Transnacionální regiony

10.5	3 varianty střední Evropy

10.6	Mezihraniční regiony

11.	Regionální spolupráce ve střední evropě

11.1	Důvody vnitropolitické

11.2	Důvody zahraničně politické

11.3	Důvody bezpečnostní

11.4	Důvody hospodářské

11.5	Středoevropská iniciativa (CEI)

11.6

Visegrad

12.	Regionalizace jako vytyčování územních celků

12.1	Z hlediska geografické disciplíny

12.2	Z administrativního hlediska

12.3	Regionalizace jako projev decentralizace

13.	Regionální rozvoj v demokratické perspektivě

13.1	První transformace

13.2	Druhá transformace

13.3	Třetí transformace

13.4	Regionální rozvoj v institucionálním rámci národního státu

13.5	Regionální rozvoj v podmínkách globalizace

13.6	Dva historické kontexty regionálního rozvoje (protikladné)

13.7	Globalizace spojená s oživením regionálního úsilí

13.8	3 tváře politické strany v demokracii

13.9	Globalizace jako rétorika diskontinuity (V.Bělehradský)

14.	Krize demokracie

14.1	Úloha korporací (Kaplan; 1997)

14.2	Local government

14.3	Local governance

14.4	Public administration - public management

14.5	Princip subsidiarity

14.6	Princip proporcionality

14.7	Vztah principu subsidiarity a pravomoce regionů

15.	Evropa států a Evropa regionů

15.1	Úloha států

15.2	Funkcionální hledisko

15.3	Normativní hledisko

15.4	Úloha regionů

16.	Volební systémy

16.1	Funkce voleb

16.2	Volební systémy většinové

16.3	Volební systémy proporcionální

16.4	Většinový volební systém

16.5	Proporcionální volební systém

16.6

Koalice

16.7	Slabá vazba na voliče

16.8	Smíšený volební systém

17.	Volební obvod

17.1	Forma kandidatury

17.2	Volební formule

18.	Lokální a regionální politické stranictví v ČR

18.1	Podoba stranických programů

18.2	Přechody mezi politickými stranami – tvz. „převlékání kabátů“

18.3	Podoba koalic

18.4	Lokální stranická spektra

18.5	Klientelismus (v klasické podobě)

18.6	Politický význam klientelismu

18.7	Klientelismus v ČR

18.8	Malé a střední podnikání v demokratické transformaci a v českém politickém diskursu

19.	Politický proces ve venkovském prostoru, venkov a zemědělství v politickém procesu

19.1	Liberální a konzervativní strany

19.2	Socialismus x liberalismus x konservativismus

19.3

Anglie

19.4	Štěpení město x venkov

20.	Agrární otázka u nás

20.1	Karl Kautský

20.2	Dvojí pojetí družstevnictví

21.	Český agrarismus a formování demokratického systému

21.1	Mladočeská strana

21.2	Antonín Švehla

21.3	Ideologie agrarismu

21.4	Všeobecné volební právo

21.5	Systém politiky

21.6	Strany po 2 světové válce

21.7	Česká politická scéna po listopadu 1989

21.8	Občanské fórum

21.9	Politické aspekty transformace českého zemědělství po roce 1989

21.10

Zemědělství a venkov jako problém politické transformace

22.	Politická participace

22.1	Volební účast (turnout)

22.2	Aktivita ve stranách

22.3	Zájmové skupiny

“Česká politická scéna po listopadu 1989

Listopad 1989 otevřel cestu k hlubokým společenským změnám, především pak k znovuvytvoření demokratického politického systému.

Jednou z nejviditelnějších stránek československého či českého politického vývoje po listopadu 89 byla transformace systému politických stran.

Listopad 89 = KSČ se rozdělila národnostně. V roce 1990 vznikla Komunistická strana Čech a Moravy – KSČM.

První polistopadové volby v roce 1990 = měly výjimečný charakter. Šlo v nich o krácení dosavadní legislativy a poskytnutí legitimity politickým orgánů, které vznikly po listopadu 89. Po listopadu 89 došlo sice k prudkému vzrůstu počtu politických subjektů ,avšak těch opravdu důležitých stran nebylo mnoho. Politická scéna se zprvu spíše polarizovala než diferencovala a tříštila.

Občanské fórum
- získalo hned v listopadových dnech roku 1989 rozhodující pozice. Nebyla to přímo strana. Toto široké hnutí zcela dominovalo politickému diskurzu a ve volbách v roce 1990 přesvědčivě zvítězilo. Občanské fórum představovalo různorodý konglomerát ideových směrů. Od politických stran se odlišovalo krom jiným programovým prohlášením, především záměrnou absencí stranické struktury. Vyjadřovalo to heslo „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Volební program OF musel být koncipován velice obecně,aby vyhovoval širokému spektru názorových proudu.
- V OF byli hodně názorově odlišní lidé. Byli tam zapřísáhlí antikomunisté i lidé, kteří prošli KSČ.

Po volbách v roce 90 se urychlila krystalizace stranického systému. Nejvýznačnějším rysem tohoto procesu byla politická diferenciace Občanského fóra.
OF se rozdělilo na dvě části:
1 část OF – byla ODS – založil ji Václav Klaus,
2 část OF – Občanské hnutí vedení Diensbirem. Byla velice populární,to nakonec skončilo.
- z OF vzniklo i ODA.

Politické aspekty transformace českého zemědělství po roce 1989
Nedílnou součástí politického vývoje a formování stranického systému se stal i zápas o transformaci českého zemědělství, který se projevil v činnosti politických subjektů i v jejich programech.

Důrazy k vzniku zemědělské politické strany – výzvy k založení vznikly počátkem prosince 89 na sjezdu JZD. Byl přijat Akční program, který byl zaměřen na zajištění zájmů družstevních rolníků v novém politickém systému.

V procesu demokratických reforem a vytváření nového politického systému muselo proto družstevní hnutí projít zásadní proměnou a najít novou organizační podobu, která by odpovídala změněným podmínkám. Na půdě svazu družstevních rolníků se vyhranily v této otázce 4 proudy:..."

Obsahuje schéma.