1.	Normy pro bibliografické citace

2.	Citace a jejich smysl, citační etika

3.	Obecné zásady pro citace

4.	Prvky bibliografické citace

4.1	Primární odpovědnost (povinný údaj)

4.2	Údaje o názvu (povinný údaj, psaný kurzívou)

4.3	Typ média (povinný údaj u elektronických dokumentů)

4.4	Sekundární odpovědnost

4.5	Označení vydání (povinný údaj)

4.6	Místo vydání

4.7	Jméno nakladatele

4.8	Rok vydání (povinný údaj)

4.9	Rozsah díla

4.10

Edice

4.11

Poznámky

4.12	Standardní číslo (povinný údaj)

5.	Odkazy na citace v textu

5.1

Metody

5.1.1

Metoda poznámek pod čarou

5.1.2

Metoda číselných citací

5.1.3

Metoda uvádění roku publikace

6.	Seznamy bibliografických záznamů

7.	Druhy citovaných zdrojů

7.1	Tradiční dokumenty

7.2	Elektronické zdroje

7.3

Ostatní

8.	Příklady citací

9.	Použité zdroje

"2. CITACE A JEJICH SMYSL, CITAČNÍ ETIKA

Hlavní smysl citací je poskytnout dostatek údajů k tomu, aby kdokoli mohl nalézt dokument, ze kterého autor práce čerpal.
Karel Jánoš (1993) uvádí tři důvody, proč citovat:
1. ověření tezí
Pro odborné práce je důležité navázat na předchozí poznání. Jinak objevujeme již jednou objevené a děláme tak zbytečnou práci.
2. získání širšího kontextu
Je nezbytné uvést čtenáře do souvislostí, ve kterých naši práci provádíme.
3. informační etika
V ČR je intelektuální vlastnictví chráněno zákonem. Použití celého cizího díla je protizákonné.

Citační etika vyžaduje aby autor zveřejnil veškeré prameny, ze kterých čerpal a to tak, aby bylo možné je identifikovat. Také aby autor označil převzaté části od vlastních částí tak, aby je bylo možné jednoznačně rozlišit.

Chyby v citační etice:
1. Citování díla, které autor nepoužil
2. Necitování díla, které autor použil
3. Citování vlastního díla, které nemá souvislost s novým dílem
4. Nepřesné citování, znemožňující identifikaci díla

3.OBECNÉ ZÁSADY PRO CITACE

Citace musí být přehledná a jednotná. Normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2 popisují více variant. Je nutné si jednu variantu vybrat a té se držet v celé práci.
Citace by měla být úplná. Vždy je lepší, když obsahuje více údajů usnadňujících dohledání pramenu.
Citace musí být výhradně z primárních pramenů. Tedy z pramenů, které jsme měli v ruce.
Zachováváme pravopisné normy pro daný jazyk.
Pokud nějaký údaj chybí, pokračujeme údajem dalším.
Zachováváme jazyk knihy. Nepřekládáme údaje o vydání (2nd edition) a místo vydání (Paris).
Pro zvýraznění jednotlivých prvků citace můžeme použít různé typy písma či podtrhávání apod. Potom ovšem toto musí být použito v celé práci jednotně.
V práci mají být citovány vždy nejzávažnější práce zabývající se danou tématikou.

4. PRVKY BIBLIOGRAFICKÉ CITACE

Norma ČSN ISO 690 nezahrnuje všechny možné alternativy dokumentů, ovšem je nutné ji respektovat. A to především uváděním povinných prvků bibliografické citace a dodržením jejich posloupnosti."