1.

Úvod

2.

Internet

2.1.	Historie Internetu

2.2.	Připojení k Internetu

2.3.	Základní pojmy

2.4.	Hlavní využití Internetu

2.5.	Problémy současného Internetu

3.	Závislost na Internetu

3.1.	Závislost nebo návyková a impulzivní porucha?

3.2.	Návykové a impulzivní poruchy

3.2.1.

Příčiny vzniku návykových a impulzivních poruch

3.2.2.

Výskyt návykových a impulzivních poruch

3.2.3.

Důsledky návykových a impulzivních poruch

3.2.4.

Léčba návykových a impulzivních poruch

3.3.	Závislost na Internetu

3.3.1.

Popis závislosti na Internetu

3.3.2.

Typy návykového chování na Internetu podle Nešpora

3.3.3.

Přehled některých rizik, které mají blízko k návykovému chování

3.3.4.

Příčiny závislosti na Internetu

3.3.5.

Příznaky závislosti na Internetu

3.3.6.

Diagnóza závislosti na Internetu

3.3.7.

Léčba závislosti na Internetu

4.

Prevence

4.1.	Možnosti prevence závislosti na Internetu

4.1.1.

Prevence v rodině

4.1.2.

Další možnosti prevence podle

4.1.3.

Prevence sociálně patologických jevů na školách

4.1.3.1.

Minimální preventivní program

4.1.3.2.

Škola podporující zdraví

5.	Dvě vybraná vývojová období ohrožená závislostí na Internetu

5.1.	Mladší (střední) školní věk

5.2.	Období dospívání (pubescence)

6.	Empirické šetření

6.1.	Použitá metoda výzkumného šetření – dotazník

6.1.1.

Zkoumaný soubor

6.1.2.

Cíl dotazníkového šetření

6.1.3.

Kvalifikované předpoklady

6.1.4.

Analýza výsledků dotazníkového šetření - otázky

6.1.4.1.

Máte doma počítač s připojením k Internetu?

6.1.4.2.

Máš počítač s Internetem ve svém pokoji?

6.1.4.3.

Jak často zapínáš počítač?

6.1.4.4.

Kolik času trávíš na Internetu ve všední den (průměrně)?

6.1.4.5.

Kolik času trávíš na Internetu o víkendu (průměrně)?

6.1.4.6.

V kolik hodin běžně počítač vypínáš?

6.1.4.7.

Co na Internetu děláš?

6.1.4.8.

Nosíš si k počítači jídlo?

6.1.4.9.

Máš kamarády z internetu,se kterými ses osobně nikdy neviděl?

6.1.4.10.

Sešel/a jsi se někdy osobně s někým, koho znáš jen z Internetu?

6.1.4.11.

Lhal/a jsi o sobě někdy na Internetu (na chatu apod)?

6.1.4.12.

Cítíš se lépe na Internetu než mezi svými kamarády?

6.1.4.13.

Dokážeš si představit život bez Internetu?

6.1.4.14.

Cítíš se nepříjemně, když musíš opustit Internet?

6.1.4.15.

Jak trávíš volný čas, když nejsi na Internetu?

6.1.4.16.

Myslíš na Internet, když na něm nejsi?

6.1.4.17.

Používáš Internet v mobilu?

6.2.	Metodická část

6.2.1.

Metodický list

7.

Závěr

8.	Seznam použité literatury

9.

Přílohy

9.1.	Test Internetové závislost

9.2.	Prevalence závislých a závislostí ohrožených ve věkových kategoriích

9.3.

Dotazník

9.4.	Otázky pro úvodní hru

"2.2 Návykové a impulzivní poruchy
V první řadě si vymezíme pojmy impulz (impulse) a nutkání (compulsion). Impulz je stav napětí, často narůstajícího. Ten se může, ale nemusí projevit nějakým konkrétním činem nebo jednáním. Nutkání je stav napětí, který je vždy spojen s určitým činem nebo akcí. Oba tyto stavy mohou přerůst do závislostního chování (Fischer, 2009).
Návykové a impulzivní poruchy nalezneme v desáté revizi Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) pod označením F63 (F63.1 – F63.9). Nalezneme zde poruchy chování, které jsou charakterizované opakovanými činy, které postrádají jasnou racionální motivaci, nemohou být ovládány a obecně působí svému nositeli poškozování zájmů vlastních i zájmů jiných lidí. Osoba s touto poruchou hovoří o tom, že je její chování spojeno s určitými impulzy k činnosti. Příčina těchto poruch není pochopitelná. Poruchy jsou v této skupině zahrnuty vzhledem k popisným podrobnostem, nikoliv z důvodu společných rysů. Nalezneme zde následující poruchy: F63.0 Patologické hráčství, F63.1 Patologické zakládání požárů (pyromanie), F63.2 Patologické kradení (kleptomanie), F63.3 Trichotilomanie , F63.8 Jiné nutkavé a impulzivní poruchy, F63.9 Nutkavá a impulzivní porucha NS (http://www.uzis.cz/cz/mkn/index.html).
Návykové a impulzivní poruchy jsou charakterizované: „1. … neschopností odolat impulzu nebo pokušení udělat něco, co je nebezpečné, nemorální, 2. dále narůstajícím napětím před provedením činu a 3. vzrušením nebo uspokojením při provádění činu a bezprostředním uvolněním napětí po provedení činu.“ (Češková, 2006, s. 255)
Smolík (1996) určil tři typické základní znaky návykových a impulzivních poruch: silná touha po prožitku nebo-li craving = bažení, dále jsou to potíže v sebeovládání, kdy člověk není schopen odolat impulzu nebo nutkání k určité činnosti a třetím znakem je nutkání k určité aktivitě, které je spojené s narůstajícím napětím a pocity úzkosti (Smolík, 1996).
„Návykové a impulzivní poruchy mohou mít za následek rovněž ilegální, nebo dokonce kriminální jednání (krádež v obchodě, založení ohně atd.).“ (Fischer, 2009, s. 126)
Synonymem pro návykové poruchy by mohla být procesuální závislost, kterou Křivohlavý (2009) definuje jako závislost na určitém druhu činnosti. Uvádí zde jako příklad hazardní hráče, hazardéry, workoholiky apod. (Křivohlavý, 2009).

2.2.1 Příčiny vzniku návykových a impulzivních poruch
Příčina těchto poruch je multifaktoriální (zahrnuje více/mnoho faktorů). Po etiologické stránce mohou být významné genetické dispozice a různé vnější vlivy. Mnoho z nich se podobá faktorům, které podmiňují vznik závislosti na psychoaktivních látkách. Jedním z biologických předpokladů k rozvoji poruchy bývá odchylka v oblasti některého neurotransmiterového systému, která může být podmíněná právě geneticky. Je to například dysfunkce serotoninového nebo katecholaminového systému. Genetické dispozice mohou být navíc posilovány specifickými zkušenostmi z orientační rodiny (vliv určitého modelu chování, preference některých hodnot, kumulace negativních vlivů různého druhu, důraz na nadměrný výkon). Dále to může být nedostatek spolehlivého zázemí a uspokojivých mezilidských vztahů. Společnost se na vzniku podílí nabídkou příležitostí k takovému chování.
Na rozvoj návykových a impulzivních poruch mohou mít vliv také osobnostní vlastnosti jedince, které závisí jak na genetických dispozicích, tak na vlivu prostředí. Náchylnější jsou lidé, kteří mají zvýšenou potřebu nových podnětů a vzrušení, hůře odolávají nudě, mají rádi riziko a jsou méně odolní k frustraci. Dále mohou mít menší zábrany a sníženou schopnost vzdát se aktuálního uspokojení. Lidé s těmito poruchami jsou příbuznými popisováni jako neodpovědní, nespolehliví, impulzivní, se sklonem ke lhaní apod. Spouštěčem takového chování se může stát stresová situace (Vágnerová, 2008).
Fischer (2009) navíc uvádí u biologických faktorů raná poškození centrální nervové soustavy, vrozené rysy temperamentu, impulzivitu, dobrodružnost. A z psychických faktorů následky citové deprivace v dětství, izolaci, odmítání okolím, frustrovanou sexuální infantilitu , existenci hlubšího nevyřešeného psychického konfliktu, nevědomou nenávist vůči rodičům spojenou s neuspokojením potřeb (hlavně těch sexuálních) v průběhu ontogeneze a neuspokojené potřeby sounáležitosti a lásky a seberealizace. A navíc ještě pasivní trávení volného času."

Slezská univerzita v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Ústav pedagogických a psychologický věd, obor Sociální patologie a prevence.
Práce obsahuje množství grafů a tabulek. Rozsah čistého textu je cca 34,5 stran.