1.

Úvod

1.1	Lateralita tvarová

1.2	Lateralita funkční

1.3	Poměr praváků a leváků

1.4	Čím je dána lateralita?

2.	Lateralita dolních končetin

2.1	Překřížená lateralita

3.	Lateralita ve fotbale

3.1	Poměr praváků a leváků

3.2	Vliv na herní taktiku

3.3	Obounohost

3.4	Rozbor hry dvou hráčů (praváka a leváka)

“ Prvním tématem je vliv laterality na herní systémy, hru mužstva a posty jednotlivců. Fotbaloví trenéři se vesměs shodují, že do týmu potřebují, alespoň dva leváky. „Oni totiž přirozeně roztahují hru. Praváci hrající přes nohu na levé straně, se talčí doprostřed hřiště“, říká Werner Lička z Ostravy. „Levonoží fotbalisté jsou zvlášností, zpestřením hry. Leváci jsou všude ve světě vyhledávanou vzácností, trenéři se po nich shánějí a levý bek nebo záložník se hledá dlouho dopředu, většinou už od žákovských let, kdo umí levačkou, hlídá se jako klenot“, míní Ivan Jopecký, někdejší trenér reprezentace do 21 let. Vždyť v týmu je jich potřeba dvakrát tolik nežli je jejich procentuální zastoupení v populaci. Jak obrovskou zbraní mužstva jsou přesné centry z obou stran hřiště dokazuje v současné době Manchester United, na jehož levé straně úřaduje Giggs, zatímco zprava centruje Backham. Leváků kteří dokáží zatáhnout míč po své straně hřiště a přesně odcentrovat pobíhá po trávnících málo, o to jsou vzácnější. Mají-li si trenéři vybrat mezi stejně kvalitními fotbalisty, vyberou si leváka. „Šmarda nebo Labant by se těžko dostali do Sparty, kdyby nekopali levou“, uvažuje Ivan Kopecký.

Nezastupitelnou roli mejí leváci při zahrávání standardních situací, tým musí být nebezpečný z obou stran, a to ať při centrovaných míčích, tak při přímých střelách na branku, kdy si soupeřův tým do poslední chvíle nemůže být jist, bude-li kopat pravák nebo levák. Skutečnost, že téměř každý levák oproti pravákům zahrává v mužstvu standardní situace, nutí tyto fotbalisty ještě více pilovat svou největší přednost - dobrou levačku.

Největším trumfem trenérů jsou hráči, kteří dobře kopou oběma nohama.Třeba Nedvěd, u něhož se téměř nepozná, zda vypálil dělovku pravou nebo levou. Panenka zase kopal rohy z obou stran, pokaždé jinou nohou, totéž dokáže Moravčík, reprezentáční kapitán z federální éry. Obounohost je ideál, ale v moderním fotbale potřebná věc. Hra se zrychluje, a kdo si přehazuje míč z jedné nohy na druhou, je ve velké nevýhodě. Zejména u koncových hráčů typu Yorka nebo Šukera je velmi důležitá schopnost, co nejrychleji zakončit oběma nohama. Ale například Ronaldo nebo Zidane, dva ze současných fenoménů, si více zakládají na dovednostech pravé nohy a obounozí jako například Nedvěd nejsou, i když je známo, že ortodoxní praváci používají více levačku než leváci pravou nohu. I Beckenbauer, který měl levačku jen na opírání, dokazuje, že jedna skvělá noha stačí k tomu, aby se z hráče stal ideální fotbalista."