1.

Úvod

2.	Na serveru Evropského soudu pro lidská práva vyhledejte rozhodnutí ve věci Kroon/-ová a další proti Nizozemí, Paulík proti Slovensku a Kňákal proti České republice

3.	Přezkoumejte rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a vytvořte vlastní právní věty

4.	Zamyslete se nad článkem 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod pro české a evropské rodinné právo

5.	Došlo v daných věcech ke konfliktu zájmů? Co je nejlepší zájem dítěte

6.	Uvažte správnost úvah vyjádřených v soudních rozhodnutích. S jakými úvahami a závěry se ztotožňujete?

7.	Přečtěte si dopis pana XY. Naleznete jej ve studijních materiálech. Je označen slovy „původní zpráva"

8.	Lze na věc pana XY aplikovat test poměrnosti?

9.	Danou kauzu posuďte ve světle výše citované judikatury Evropského soudu pro lidská práva a morálních norem

10.	Jak odpovíte panu XY jako advokáti?

11.	Uveďte „slabá místa“ platného zákona o rodině ve věci určování a popírání rodičovství

12.

Je ústavně konformní, aby byla v soukromoprávním kodexu zakotvena „silná role“ nejvyššího státního zástupce? K tomu vyhledejte Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 6/2003 o postupu státních zástupců při prošetřování předpokladů žaloby dle § 62 nebo 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb., a zaujměte k němu vlastní stanovisko

13.

Uveďte vlastní stanovisko k problematice určování a popírání rodičovství v návrhu nového občanského zákoníku (www.justice.cz). Je třeba setrvávat na tradici? Je vždy matka jistá a otec nejistý? Je možné inovovat? Je třeba zohlednit právo dítěte znát svůj původ? Má biologická realita zjistitelná pomocí testu DNA vždy přednost

14.	Jak by měla vypadat ideální úprava určování a popírání rodičovství v Evropském občanském zákoníku? Věc posuďte s ohledem na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva

15.

Závěr

"11. Je ústavně konformní, aby byla v soukromoprávním kodexu zakotvena „silná role“ nejvyššího státního zástupce? K tomu vyhledejte Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce č. 6/2003 o postupu státních zástupců při prošetřování předpokladů žaloby dle § 62 nebo 62a zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 91/1998 Sb., a zaujměte k němu vlastní stanovisko.

Postavení nejvyššího státního zástupce je v české právní úpravě konstruována zmíněnými §§ 62 a 62a. Dle mého názoru jsou součástí úpravy oprávněně, jeho prvotním cílem je prostá ochrana dítěte, dále můžeme pozorovat snahu o soulad stavu biologického a právního v otázce určení otcovství – vychází ze situace, kdy uplynula zákonem stanovená lhůta pro popření otcovství (respektive v případě § 62a tato lhůta ani uplynout nemusí) a ve zřejmém zájmu dítěte je, aby nejvyšší státní zástupce podal návrh na popření otcovství. Zásah státu do práva na respektování soukromého a rodinného je zásahem v souladu se zákonem, nejedná se v žádném případě o svévolný akt státní moci. Přesto bych tento zásah vnímal spíše jako něco, co je použito, když všechny ostatní způsoby selhávají.
Co už ale není tak jednoznačné je to, jakým způsobem je pojem „zájem dítěte“ vykládán Nejvyšším státním zastupitelstvím. Ztotožňuji se s článkem Mgr. Jíšové, že v tomto je problém. „Zájem dítěte je zde posuzován z hlediska zájmu údajného biologického otce a z hlediska plnění vyživovací povinnosti, nikoli však z širšího hlediska společenských a rodinných vazeb a práva dítěte znát své biologické rodiče. Už vůbec není brán zřetel na postavení matrikového otce a na to, co tento právní vztah, jenž prokazatelně neodpovídá skutečnosti, znamená v jeho osobním soukromém a rodinném životě.“ Pří výkladu zmíněného pojmu je záhodno vycházet také z článku 7 Úmluvy o právech dítěte, který říká, že každé dítě má, pokud je to možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. Kombinací obého dospějeme k výkladu, který je akceptovatelný a neodráží jen čistě ekonomické hledisko
12. Uveďte vlastní stanovisko k problematice určování a popírání rodičovství v návrhu nového občanského zákoníku (www.justice.cz). Je třeba setrvávat na tradici? Je vždy matka jistá a otec nejistý? Je možné inovovat? Je třeba zohlednit právo dítěte znát svůj původ? Má biologická realita zjistitelná pomocí testu DNA vždy přednost?

Změny, které jsou zapracovány v návrhu občanského zákoníku jsou zajisté ku prospěchu věci a posouvají naši úpravu o kousek výše. Je zde patrná inspirace i v této práci rozebíranými rozsudky Evropského soudu pro lidská práva.
Teď již konkrétněji. Dobrým krokem je reflektování společenského a medicínského vývoje a zapracování ustanovení hovořících o umělém oplodnění. Dále kvituji konstrukci § 665, díky které se na prohlášení otcovství jako zvláštní projev vůle se použijí obecná ustanovení o právním jednání, § 677, díky které má možnost popřít otcovství dítě samotné a § 676 díky které je stanovena možnost soudu i bez návrhu zahájit řízení o popření otcovství (je ale třeba zauvažovat, zda zachovat tento institut vedle institutu možností popírání otcovství státním zástupcem)."