"2.1.2 Historie
Historii záchranného systému sledujeme především po roce 1989, v předchozím
období byl klíčový zákon č. 133/1985 (nahrazující zákon 18/1958) o požární
ochraně, vzniklý jako reakce na výbuch zemního plynu ve čtyřposchoďovém
panelovém domě v Třinci-Lyžbicích na Frýdecko-Místecku, který usmrtil 12 lidí a
devět jich zranil (červen 1984). Nicméně je na místě se zmínit o přínosu Ostravska
v rámci bezpečnosti, v 70. letech opustili Vysokou školu báňskou první univerzitně
vzdělaní bezpečnostní odborníci. I na přelomu 90. let byla Ostrava průkopníkem
bezpečnosti a v roce 1991 proběhlo zřízení Integrovaného záchranného systému
města Ostravy (Usnesení RMO č. 293/13 ze dne 27. 06. 1991).
V roce 1992 zasedla Havarijní komise vlády ČR, která připravila návrh zákona o
prevenci a likvidaci nežádoucích událostí. Základy IZS jak jej známe dnes, byly
položeny již v roce 1993, kdy bylo usnesením vlády č. 246/1993 schváleno 13 zásad,
které t voří z áklad p ro v ýstavbu j eho d nešní p odoby. I ZS v znikl j ako r eakce n a
potřebu každodenní organizované a systémové spolupráce hasičů, zdravotníků,
policistů a dalších složek při řešení mimořádných událostí – požárů, havárií,
dopravních nehod atd. Vždy, když bylo nutné společně řešit větší události, byl ze
strany složek zájem spolupracovat pro dosažení rychlé a účinné záchrany nebo
likvidace mimořádné události. Spolupráce na místě zásahu uvedených složek v
17
nějaké formě existovala vždy, avšak odlišná pracovní náplň i pravomoci
jednotlivých složek zakládaly a zakládají nutnost určité koordinace postupů a zde
je právě prostor pro spolupráci na bázi zásad IZS (Integrovaný záchranný systém,
2018).
2.1.3 IZS ČR v současnosti
Integrovaný záchranný systém lze chápat jako efektivní a propracovaný systém
vazeb, pravidel spolupráce a koordinace záchranných a bezpečnostních složek,
orgánů s tátní s právy a s amosprávy, f yzických a p rávnických o sob p ři s polečném
provádění záchranných a likvidačních prací a při přípravě na mimořádné události.
V přeneseném slova smyslu lze říci, že celý tento systém je nastaven tak, aby nikdo
z výše uvedených nebyl opomenut, kdo pomoci může, a zároveň aby si vzájemně
nikdo z nich nepřekážel. Zmíněné principy jsou zejména v období řešení
mimořádné události velmi nesnadným úkolem a je proto nanejvýše vhodné mít
připravena příslušná pravidla. IZS není institucí nebo organizací, jedná se pouze o
určitý systém spolupráce a součinnosti jeho složek, které provádějí záchranné a
likvidační práce. IZS je součástí bezpečnostního systému státu, zajišťujícím jeho
vnitřní bezpečnost.
Mezi základní složky IZS ČR patří:
• Hasičský záchranný sbor České republiky;
• jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí kraje jednotkami
požární ochrany;
• poskytovatelé zdravotnické záchranné služby;
• Policie České republiky.
18
Mezi tzv. ostatní složky IZS patří:
• vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil;
• obecní policie;
• orgány ochrany veřejného zdraví;
• havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby;
• zařízení civilní ochrany;
• neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a
likvidačním pracím.
Hlavním koordinátorem a páteřní strukturou IZS v České republice je podle
legislativy Hasičský záchranný sbor ČR, pokud tedy na místě společně zasahuje
více složek IZS, velí (s ohledem na typ zásahu) většinou příslušník HZS ČR, který
řídí a koordinuje součinnost zasahujících složek a řídí záchranné, případně
likvidační práce. Operační a informační středisko IZS (operační a informační
středisko HZS ČR) povolává a nasazuje potřebné síly a prostředky jednotlivých
složek IZS v konkrétních lokalitách. Na strategické úrovni je pak IZS koordinován
krizovými orgány krajů a Ministerstva vnitra ČR (Integrovaný záchranný systém,
2018).
Na základě zákona o IZS velitel zásahu má při provádění záchranných a
likvidačních prací rozsáhlé pravomoci: Může mj. zakázat nebo omezit vstup osob
na místo zásahu, nařídit evakuaci osob nebo stanovit jiná dočasná omezení k
ochraně života, zdraví, majetku a životního prostředí. Velitel zásahu je rovněž ze
zákona oprávněn vyzvat právnické a fyzické osoby k poskytnutí osobní nebo
věcné pomoci. Firmy a občané mají ze zákona povinnost tuto žádost o pomoc při
řešení mimořádné události vyslyšet. Práva a povinnosti právnických, podnikajících
19
fyzických osob a fyzických osob při mimořádných událostech stanoví zákon č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému"

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství