"Problematika sekt se stále častěji stává tématem, které zajímá nejen psychologii, ale také sociologii. Zajímá nás, proč lidé dobrovolně vstupují do sekt, proč jsou ochotni vzdát se majetku, stávajícího způsobu života a někdy dokonce i potomků! Proč to někteří nakonec nezvládnou a zaplní psychiatrické léčebny a druzí žijí v sektě celý život?
Ukazuje se, že prvotním motivem vstupu do náboženské sekty není to které náboženství (mající kořeny v křesťanství či ve východních vírách), ale touha být v určité skupině, zastávat v ní určité místo a s tím spojenou roli. Ostatně takto chápal všechna náboženství už francouzský sociolog Emille Durkheim, který zdůrazňoval sdružovací charakter víry.
Lidé vstupující do sekty jsou obvykle dvojího druhu:
1/ Ti, kteří mají sklon být na někom závislý, někým vedeni. Zpravidla mívají problémy v rodině a snaží se tímto způsobem uniknout z každodenního života.
2/ Ti, kteří mají skon někoho vést, ovládat druhé, prahnou po moci a vládě. Aby si udrželi své vůdcovské postavení musí mít silné charisma a značnou schopnost přesvědčit druhého člověka. Jsou známy případy, kdy pod vlivem vůdce spáchali členové sekty sebevraždu, a zde se jistě uplatnil silný přesvědčovací talent využívající zaslepenosti svých "podřízených" pro potlačení základního pudu - pudu sebezáchovy. /Poslední velká aféra tohoto druhu se odehrála v říjnu 1994 ve švýcarské vísce Grandes, kde 25 členů sekty Řád Chrámu slunce spáchalo hromadnou sebevraždu uhořením/.
Lidé z první skupiny patří mezi ty, kteří se potom často dostávají do psychiatrických léčeben s touhou zbavit se závislosti na sektě. Někdy se to podaří, někdy ne. Záleží na tom, jak dlouho byla ona osoba pod vlivem silné osobnosti.
Sekty se soustřeďují na získávání nových členů především z řad mladých lidí. Nejvíce ohroženou skupinou jsou učni, středoškolští a vysokoškolští studenti. Sekty vycházejí z toho, že mladí lidé jsou v dnešní společnosti dezorientováni a hledají jednoduché řešení, které jim sekta může nabídnout. Sekta sehrává důležitou roli v problematice drogové závislosti, může se stát vhodnou alternativou pro člověka, který chce přestat brát drogy. Jednu závislost sice vystřídá druhá, z pohledu jedince však méně nebezpečná.
Náboženské sekty dělíme do 4 skupin:
1/ Psycho
2/ Okultní
3/ Východní
4/ Křesťanské
Mezi čelní představitele v psycho směru mezi sektami patří tzv. scientologové, kteří pracují podobně jako psychoterapeuti. Nad člověkem, který jim odkryje svou duši, však mohou získat neomezenou moc. V Praze pracuje scientologická církev v Dianetickém centru a zajišťuje kursy životního úspěchu a sebeanalýzy. Patří mezi nebezpečné sekty zejména mocí zcela ovládat psychiku jedince, nicméně v Německu má údajně velmi dobré výsledky při protidrogové rehabilitaci.
Okultní sekty v sobě skrývají také značné nebezpečí. Patří sem satanismus, který má své tři skupiny: hard, soft a solitáři. Satanismus oslavuje a vyznává zlo a má se za to, že především hard satanismus má na svědomí různé rituální vraždy a únosy dětí. Soft satanismus se orientuje spíše na sex a solitáři na černou magii a čarodějnictví.
Sekty, jejichž základem je východní náboženství, zakládají svou činnost na meditaci, na opakování slov či hesel. Patří sem např. Hare Krišna, Ošo, Činmaj, Baháí a další."

Katedra andragogiky