1.

Úvod

2.	Rodina – nejstarší společenská instituce

2.1.	Změna tradiční rodiny

2.1.1.

Změna role muže v rodině

2.1.2.

V české rodině vládnou archetypy

3.	Žena a kariéra

3.1.	Zkušenosti z Rakouska – žena/matka v zaměstnání

3.2.	Otcové v domácnosti?

3.3.	Mateřská dovolená jako prestižní zaměstnání

4.	Odolnost rodiny

4.1.Zdroje odolnosti / resilience rodiny

5.

Závěr

6.	Literatura

“2.1.1. Změna role muže v rodině
Pokud si odmyslíme rodiny, kde se muž snaží o udržení své pozice silou (často za cenu pozdějšího totálního kolapsu vztahu), pak pro většinu ostatních představují změny nutnost budování nového modelu rozdělení rolí v rodině. Výrazně stoupá angažovanost mužů v činnostech, které byly tradičně považovány za doménu žen. Zvyšuje se jejich podíl jak při zabezpečování běžného provozu rodiny, tak i v péči o děti. Tento trend má nepochybně řadu pozitivních stránek, ale i některá úskalí. Většina z nich je spojena s našimi archetypálními představami o dělbě rodinných rolí. Představa o ženě - ochránkyni tepla rodinného krbu - a o mužském imponování je v nás zakořeněna podstatně silněji, než si jsme často ochotni připustit. Muž, který od rána do večera, s písní na rtech a opásán apartní zástěrkou, skotačí od sporáku k vysavači, od pračky k žehlícímu prknu a přitom ještě zvládá péči o děti, je jistě tvor užitečný. Pouze tím však své životní družce imponovat nebude. V dobrém slova smyslu emancipovaná, profesně i společensky úspěšná žena může i u svého partnera vyvolat obdiv a uznání (někdy, bohužel, spíše závist či zášť), přesto v něm kdesi hlodá onen archetyp ženy - hospodyně. Jakákoli snaha o racionální obranu proti vlivu těchto archetypů se zpravidla míjí účinkem. I tam, kde se zdánlivě neprojevují, může nás jejich vliv v případě jinak zcela banálních konfliktů nepříjemně zaskočit.
Pokud se obecný model fungování rodin a rozdělení rolí v nich mění postupně již téměř třicet let, pak poslední desetiletí charakterizují dramaticky rychlé individuální zvraty v rámci jednotlivých rodin. Částí jsou nepochybně odrazem změn na "trhu práce" a zvýšené sociální mobility. Ztráta zaměstnání muže, či naopak rychlý společenský a ekonomický vzestup jeho ženy, která získala lukrativní zaměstnání u dobře prosperující, nejlépe zahraniční firmy, mohou představovat poslední hřebíček do rakve mužova imponování. Podobný dopad mívá i zasažení náhlým bohatstvím v souvislosti s restitucemi, dědictvím či podnikáním. Prohlubující se ekonomické rozdíly uvnitř rodiny vytvářejí zároveň i nová silová pole. Ten "bohatší" mívá často pocit, že by měl být také tím vlivnějším, respektovanějším a "hájenějším". Uvedené změny mají bezprostřední dopad i na koncept rozdělení rolí v rodině a z nich vyplývajících povinností a závazků.

Zvláště muži, s již tak dost narušeným sebevědomím, se jen velice obtížně vyrovnávají s tím, mají-li žít vedle profesně a společensky úspěšné partnerky. Až dosud dřímající archetypy se probouzejí a muž je pak mnohdy "servíruje" partnerce tou nejméně přijatelnou formou - mentorováním, dlouhými promluvami na téma, co má a nemá činit dobrá matka a manželka. Pokud už tak své partnerce příliš neimponoval, pak podobné projevy úspěšně zničí i ty poslední zbytky. Aby pak byla zkáza dokonána zcela, má i jeho partnerka své archetypální představy o mužské roli.

Zdá se, že tradiční rozdělení rolí, ač mělo nepochybně své výhody, je postupně nahrazováno novými archetypy. První skutečné změny se mohou projevit až po několika generacích. Nyní tak zažíváme jakési přechodové období, připravující postupně půdu pro vznik nových archetypů."

Vypracováno do předmětu Aktuální problémy současné sociologie.