1.	Pojem a význam předběžné projednání obžaloby (PPO)

2.	Důvody PPO

3.	Způsob PPO

4.	Rozhodnutí v předběžném projednání obžaloby

4.1.	Způsoby rozhodnutí

4.1.1.

Předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti (§ 188 odst. 1 písm. a))

4.1.2.

Postoupení věci (§ 188 odst. 1 písm. b)

4.1.3.

Zastavení trestního stíhání (§ 188 odst. 1 písm. c),f) a odst. 2)

4.1.4.

Přerušení trestního stíhání (§ 188 odst. 1 písm. d))

4.1.5.

Vrácení státnímu zástupci k došetření (§ 188 odst. 1 písm. e), § 190 odst. 1):

4.1.6.

Podmíněné zastavení trestního stíhání a narovnání (§ 188 odst. 1 písm. f)

4.1.7.

Odstoupení od trestního stíhání (§ 70 ZSVM) – v řízení ve věcech mladistvých

4.2.	Rozhodnutí o vazbě

4.2.1.

Forma a obsah rozhodnutí

4.2.2.

Opravné prostředky

4.2.3.

Účinky pravomocného rozhodnutí

"1. POJEM A VÝZNAM PPO
- předběžné projednání obžaloby je samostatné, fakultativní stadium trestního řízení, v němž soud přezkoumává, zda výsledky přípravného řízení poskytují pro další soudní řízení spolehlivý podklad a zda přípravné řízení bylo konáno v souladu se zákonem
- PPO následuje po přípravném řízení za předpokladu, že přípravní řízení bylo skončeno podáním obžaloby
- podáním obžaloby přechází věc na soud, který rozhoduje všechny otázky související s dalším řízením – kromě § 182 – zpětvzetí obžaloby SZ
- nejde o stadium obligatorní, neboť je omezeno na případy, kdy to nařídí předseda senátu, po přezkoumání podané obžaloby a přezkoumání spisu
- závisí zcela na předsedovi senátu
- samosoudce žalobu předběžně neprojednává (§ 314c odst. 2), je však povinen ji přezkoumat ze stejných hledisek jako předseda senátu
- smysl předběžného projednání obžaloby vyjadřuje ustanovení § 181 odst. 1

Soud při předběžném projednání obžaloby přezkoumává,
1) zda obžaloba pro další řízení poskytuje spolehlivý podklad
2) zda je dána příslušnost soudu k projednání věci (§ 16-22),
3) zda v přípravném řízení nedošlo k závažným procesním vadám, které nelze napravit v řízení před soudem
4) zda byly v přípravném objasněny základní skutečnosti, bez kterých není možno hlavní líčení provést a věc v něm rozhodnout.

- účelem předběžného projednání obžaloby však v žádném případě není rozhodování o vině obviněného, v tomto směru není generální zkouškou ani náhradou za hlavní líčení, ani jeho účelem není odstraňovat vady přípravného řízení
- ve vztahu k hlavnímu líčení má předběžný, přípravný charakter /pouhá prověrka/
- vždy však soud v této fázi řízení musí rozhodnout o dalším trvání vazby, je-li obviněný ve vazbě (srov. § 192)
- významná je i odklonná funkce PPO

U méně závažných TČ je možno využít různých forem odklonu:
• podmíněné zastavení trestního stíhání – 3 307
• narovnání - § 309
• odstoupení od trestního stíhání - § 70 zák. mládeže"

Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdroje: http://www.e-skripta.eu/ssos/index.php?id=skripta/rocnik4/trestnipravoprocesni/pravo-kap4.