1.

Úvod

2.	Proporcionalita

3.	Proměnné ovlivňující proporcionalitu

3.1.	Velikost volebního obvodu

3.2.	Volební formule

3.2.1.

Volební kvóty

3.2.2.

Volební dělitelé

3.3.	Uzavírací klauzule

3.4.	Počet úrovní (skrutinií) přerozdělování mandátů

4.	Způsoby měření proporcionality

5.	Proporcionality volebního systému Rakouska a Slovinska

6.

Závěr

"5. Proporcionalita volebního systému Rakouska a Slovinska

Území Rakouska je pro účely voleb rozděleno do devíti zemských volebních obvodů, jež kopírují hranice jednotlivých spolkových zemí. Tyto zemské obvody se dále dělí na čtyřicet tři malých volebních obvodů.
Distribuce jednotlivých mandátů probíhá na třech úrovních. Nejprve se mandáty v prvním skrutiniu přidělují ve 43 malých volebních obvodech, pak ve druhém skrutiniu na úrovni devíti zemských volebních obvodů a poté ještě jednou ve třetím skrutiniu na celostátní spolkové úrovni. Nárok na postup do druhého, respektive třetího skrutinia mají pouze ty strany či formace, které získaly alespoň jeden přímý mandát nebo obdržely na celostátní úrovni minimálně 4 % hlasů.
V prvním skrutiniu jsou mandáty alokovány na úrovni 43 volebních obvodů. V každém z těchto obvodů se rozděluje 1-8 mandátů. Pro přepočet hlasů na mandáty se používá Haerova kvóta, z tohoto důvodu se nepodaří rozdělit všechny mandáty. Následuje proto druhé skrutinium na úrovni 9 zemských volebních obvodů. Zde jsou poprvé použity kompenzační mandáty, kdy se vypočte ideální proporce pro každou spolkovou zemi a rozdíl součtu mandátů z primárních volebních obvodů je stranám dorovnán. I zde se využívá Hareova kvóta a opět tak nejsou rozděleny všechny mandáty. V třetím, nejdůležitějším skrutiniu se na základě všech odevzdaných hlasů s pomocí d´Hondtova dělitele vypočte ideální proporce pro všech 183 mandátů. Výsledky se následně porovnají se zisky stran v prvním a druhém skrutiniu a rozdíly se stranám dorovnají. Tento systém tak umožňuje vysokou proporcionalitu výsledku způsobenou tímto jediným celostátním obvodem, přičemž první ani druhé skrutinium nemá na celkovou proporcionalitu žádny vliv. Slouží pouze k personalizaci volby a těsnějšímu vztahu mezi voličem a poslancem. Rakousko tak není typickým příkladem systému kompenzačních (včetně zbytkových mandátů) ani prémiových mandátů. Počet kompenzačních mandátů není dán předem, ale je závislý na počtu mandátů, které se Hareově kvótě nepodaří rozdělit na nižších úrovních. "

Čistý text dosahuje cca 8 stran. Práce obsahuje tabulky.
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie.