1.	Psychika po povodni a zdraví

2.	Lidská psychika

a) Neosobní, vyšší síla versus něčí libovůle
b) Procento ohrožených lidí
c) Rychlé změny
d) Hranice mezi plánovaným a nepříjemným
e) Dlouhodobé vyrovnání se se ztrátou
f) Zapouzdření citů
g) Popření
h) Jak reagovat v šoku

3.	Zážitky lidí z nejpostiženější obce na Moravě

4.	Slovo na závěr

"Hranice mezi plánovaným a nepříjemným
Řada romantických románů a filmů z růžové knihovny (např. úspěšná Africká královna) je založená na sujetu: Ženě se proti její vůli do života nasáčkuje muž, obrátí jí život naruby, ale pak se do sebe zamilují a najednou, světe div se - láska největší. To jsou události zprvu nepříjemné, ale nakonec obohacující. Pak samozřejmě existují události neplánované a zároveň nesnesitelně bolestné. Hranice mezi těmito dvěma póly jsou individuální a navíc se při ohlédnutí zpět mění. Nejprve se u každého člověka objeví až živočišný odpor: "Ne, já nechci, takhle jsem si to nenaplánoval." Ale vždy takové neplánované zatáčky života přináší nový materiál a záleží dost na dotyčných, co z něho postaví. Mnohdy taková povodeň v doslovném i přeneseném slova smyslu odnese to, na čem člověk nezdravě lpěl, o čeho se nemohl odpoutat, a umožní mu vykročit směrem, kam už dávno více nebo méně vědomě chtěl jít. Podobné mechanismy mohou výjimečně vysvětlit udivující klid některých "obětí" živelných katastrof. Pozorujeme člověka, předpokládáme, že se musí hroutit při pohledu na místo, kde stával jeho dům, ale on kupodivu cítí úlevu - s domem odplavala jeho bolestná minulost.

Dlouhodobé vyrovnání se se ztrátou
Na výše popsaný jev bychom neměli zapomínat, ale je pravda, že je výjimečný. Majetek představuje pro většinu lidí domov, zázemí a bezpečnost. Jeho ztráta pak nutnost začít od piky. Reakce lidí v těchto situacích mají pětifázový průběh známý u lidí, kteří se dozví, že jsou nevyléčitelně nemocní.
1) Popírání reality, kdy mají pocit, že sní, že to nemůže být pravda, že se snad někdo zmáčkne dálkové ovládání a přepne na jiný kanál. (Takové tzv. derealizační pocity se mohou objevit, například když záchranáři nutí lidi opustit ohrožené byty.)
2) Agrese, kdy se informace prodere do vědomí člověka a ten během pár sekund mobilizuje všechny své síly, které však jsou chaotické, neřízené a odnese je ten, kdo je první na ráně. Kvůli této nevybíravé povaze se označují za nespecifickou obranu.
3) Specifické obrany teprve následují, představují cílenější způsob řešení problému. Někdy se tato fáze označuje též za fázi vyjednávání, protože dotyčný se může pokoušet úporně vyjednávat buď s okolím (se záchranáři, aby mu pomocí lodí pomohli zabezpečit dům ap.), nebo s Bohem (slibovat mu, co vše udělá, když ten dům vydrží ap.)
4) Po vyčerpání a neúspěchu vyjednávání se objevují tzv. reaktivní deprese, protože jsou reakcí na vzniklou ztrátu. Ty mohou trvat i několik měsíců, ale nakonec se dostavuje
5) pocit smíření a přijetí nové reality.
"