"1. A PŘEDMĚT PSYCHOLOGIE, ODVĚTVÍ PSYCHO-LOGIE, VÝZNAM PSYCHOLOGIE PRO UČITELE

ODVĚTVÍ PSYCHOLOGIE

Ve starověkých filozofických koncepcích se za předmět psychologie považovala duše. Název psychologie tedy pochází z řečtiny a doslova znamená nauku o duši (psyché = duše a logos = slovo). Toto vymezení odpovídá tradičnímu filozofickému názoru, který u člověka ostře odděloval tělo a duši. Na definici duše jsou a byly různé názory, za duši se považuje: dech, krev, srdce, mozek. Ve starověkém Egyptě považovali za duši, oči, pohlavní orgány; domorodí Australané např. tukový obal ledvin. Předmětem psychologie je studium duševního života člověka (to, co prožíváme a jak se chováme; studium aktuálních psychických procesů, psychických stavů a psychických vlastností).
V 19. století se psychologie formovala jako samostatná věda a hledala nové vymezení svého předmětu a k tomuto účelu užívala zejména termíny vědomí a prožívání.
• vědomí = jedna z psychických vlastností, která člověku umožňuje vytyčovat si cíle, plánovat a kontrolovat průběh činnosti. Je spjato s řečí. Patří k hlavním znakům, kterými se člověk liší od zvířat. Všechny psychické jevy však nejsou vědomé, existují také jevy polovědomé až nevědomé.
• prožívání (subjektivní, "vnitřní život člověka") = termín, kterým označujeme ten aspekt činností, který není přímo přístupný druhým lidem. Jedinec ho projevuje prostřednictvím vnějšího chování, výrazem (např. mimikou radosti, překvapení, bolesti) a řeči. Někteří psychologové zašli do opačného extrému, podle něhož je psychologie vědou o chování (behavioristé).
• chování = termín, kterým označujeme ten aspekt činností člověka či zvířete, který je objektivně přístupný pozorovatelům z okolí. Fyziologicky je to souhrn funkcí efektorů (výkonných orgánů, tj. svalů a žláz).

Výchozím pojmem v psychologii není ani prožívání, ani chování, ale člověk, jeho život, činnost a vývoj. Psychologie patří k vědám o člověku. Má mezi nimi zvláštní místo, "na pomezí" mezi vědami přírodními a společenskými.

Různé psychologické školy zdůrazňovaly určité aspekty psychologického dění:
 klasická škola navazující na počátky vědecké psychologie považuje za předmět psychologie vědomí.
 hlubinná psychologie vidí předmět psychologie ve zkoumání předvědomých a nevědomých po-chodů a stavů a teprve potom věnuje pozornost aktuálnímu vědomému psychickému dění.
 další psychologické směry považují za předmět psychologie prožívání.
 objektivní psychologie definuje psychologii jako vědu o chování.
 sovětská psychologie považovala za svůj předmět zkoumání odrazu objektivní zkušenosti moz-kem.
Současná psychologie se přiklání k názoru, že výše uvedená určení předmětu psychologie se vzá-jemně nevylučují, ale že je můžeme chápat jako jednotlivé aspekty, jejichž spojení představuje předmět psychologie.
Psychologie pak zkoumá chování a prožívání a vnitřní podmínky, z nichž vycházejí.

Psychologie se oddělila od filozofie a ustavila se jako samostatná věda později než fyzika, chemie nebo biologie. První psychologická laboratoř byla založena při univerzitě v Lipsku v roce 1879. Na začátku 20. století již začínali psychologové pracovat na školách, v průmyslu a ve zdravotnictví. Užití psychologie v praxi se značně rozšířilo v souvislosti s výběrem branců za první světové války. Největší rozmach psychologie nastal po druhé světové válce. Vzrostly poznatky oboru, stoupl počet publikací, pracovišť ve výzkumu i přímo v praxi, rozvinuly se výzkumné metody."

Důležité informace jsou tučně značeny.