1.	Otázka jedna

1.1	Východiska primární prevence (bio-psycho-sociální model)

1.2	Vyjmenujte základní rozdíly mezi prevenci a terapií

1.3	Systém péče o uživatele návykových látek.

2.

Otázka 2

2.1	Definice základních pojmů (prevence- členění, užší vymezení primární prevence – specifická x nespecifická, všeobecná, selektivní, indikovaná)

2.2	Popište zásady pro práci s technikami v rámci primární prevence.

2.3	Jak se ochráníte před syndromem vyhoření.

2.4	Jaké místo mají krize v životě člověka.

3.	Otázka tři

3.1	Systémový přístup v prevenci užívání návykových látek

3.2	Vyjmenujte Metodické pokyny MŠMT, které se týkají rizikových forem chování. Stručně popište obsah těchto metodických pokynů.

3.3	Rozdělení léčby závislostí podle typu a podle délky.

3.4	Bezpečí klienta a bezpečí pracovníka při krizové intervence.

4.	Otázka čtyři

4.1	Poskytovatelé primární prevence, osobnost preventisty dle Standardů poskytovatelů PP UNL, MŠMT, 2005.

4.2	Popište stručně preventivní program. Jak by měl být strukturován, co by mělo být obsahem tak, aby splňoval podmínky kvalitního a efektivního programu dle dokumentů MŠMT.

4.3	Jaké jiné potíže (či poruchy) je nutné vzít v úvahu při podezření na užívání drog.

4.4	Co je krizová intervence a jak se liší od psychoterapie.

5.

Otázka 5

5.1	Zásady efektivní PP.

5.2	Co znamená neoznámení a nepřekažení trestného činu, se kterými činy se můžete setkat v rámci školního zařízení.

5.3	Vysvětlení pojmu: bio-psycho-socio-spirituální model závislosti.

6.	Otázka šest

6.1	Evaluace primární prevence (normativní, formativní přístup, fáze evaluace).

6.2	Vyjmenujte skupiny návykových látek, jejich rizika a účinky.

6.3	Spolupráce s rodinou v rámci léčby závislosti.

6.4	Jak lze rozumět pojmu „zakázka“ v krizové intervenci.

7.	Otázka sedm

7.1	Popište role, kompetence okresního/oblastního a krajského metodika prevence.

7.2	Definujte šikanu jak je popsána v metodickém pokynu MŠMT, vyjmenujte směry šikany a pojem teasing.

7.3	Signály užívání návykových látek z pohledu výchovného pracovníka.

7.4	Krizová intervence v prvním kontaktu s klientem/žákem.

8.	Otázka osm

8.1	Cílové skupiny primárně preventivních programů (členění dle kritérií)

8.2	Jak byste postupovali při řešení šikany v rámci školního zařízení.

8.3	Závislost – definice + diagnostická kritéria.

8.4	Zásady jednání s agresivním jedincem.

9.	Otázka devět

9.1	Popište roli, kompetence školního metodika prevence.

9.2	Vyjmenujte stádia šikany, varovné signály, na které je nutné se zaměřit.

9.3	Abstinenční syndrom.

9.4	Zásady péče o sebe při poskytování krizové intervence

10.	Otázka deset

10.1	Cíle primární prevence + úrovně PP dle prostředí (včetně uvedení příkladů).

11.	Otázka jedenáct

11.1	Jaké preventivní aktivity byste zvolili ve škole z hlediska specifika věku žáků a studentů. Na co je nutné brát ohled v rámci preventivních vzhledem k věku.

11.2.

Relaps, prevence relepsu

11.3	Pomoc při nezvládnutém průběhu intoxikace po požití některého z halucinogenů či jiných drog.

"C) Jak se ochráníte před syndromem vyhoření.
- problému vyhoření se zabývali i Ayala Pinesová a Elliot Aronson - výňatky z knihy Career Burnout - Causes and Cures:
- vyhoření je formálně definováno a subjektivně prožíváno jako stav fyzického, citového a duševního vyčerpání, způsobeného dlouhodobým pobýváním v situacích, které jsou emocionálně mimořádně náročné (emocionální náročnost je nejčastěji způsobena spojením velkého očekávání s chronickými situačními stresy)
- fyzické vyčerpání je definováno výrazným snížením energie, chronickou únavou celkovou slabostí
- emocionální vyčerpání je charakterizováno pocity beznaděje a představou, že člověku není pomoci a že je chycen v pasti
- mentální vyčerpání je definováno negativním postojem člověka k sobě samému a k práci a negativním postojem ke světu vůbec
- vyhoření je doprovázeno celým souborem příznaků - patří mezi ně tělesné oslabení, pocity bezmoci a beznaděje, ztráty iluzí a rozvoj negativních postojů k práci, k lidem v zaměstnání i k životu jako celku
- nejnadšenější lidé upadají do nejtěžších forem vyhoření nejčastěji
- vyhoření postihuje lidi, kteří vstupují do zaměstnání s velkou mírou nadšení, jsou vysoce motivováni a očekávají, že jim jejich práce dá smysl života

Příznaky vyhoření
Subjektivní příznaky
- mimořádně velká únava
- snížené sebeocenění a sebehodnocení, vyplývající z pocitů snížené profesionální kompetence
- špatné soustředění pozornosti
- snadné podráždění a negativismus
- ztráta iluzí, idejí, nadějí, plánů
- sebemenší činnost se zdá nadlidskou
- nerozhodnost, neschopnost se něčemu postavit
- vyhořelý člověk má dojem, že jako člověk nemá žádnou hodnotu, prožívá odliv veškeré síly, energie, osobního zaujetí a nadšení
- vyhořelý člověk nemá valné mínění sám o sobě a o tom, co dělá

Objektivní příznaky  řadu měsíců trvající snížená celková výkonnost

Lidé, u kterých se nejčastěji vyskytují příznaky psychického vyhoření
- člověk, který byl zprvu velice nadšen tím, co dělal, avšak časem u něho toto vnitřní zanícení ochablo
- u člověka, který na sebe neustále klade příliš vysoké požadavky
- u člověka, který pracuje nad úroveň své kapacity, schopností, dovedností
- u člověka původně nejvýkonnějšího a nejproduktivnějšího
- u člověka původně nejodpovědnějšího a nejpečlivějšího
- u původně vynikajícího perfekcionisty, který se vše snažil dělat co nejpřesněji
- workholici
- u člověka, který neúspěch prožívá jako svou osobní porážku
- u člověka, který není schopný vymanit se ze spárů neustále se zvyšujících nároků na něho kladených
- u člověka, který není schopný si přiměřeně odpočinout, relaxovat
- u člověka, který žije v dlouhotrvajících mezilidských konfliktech"

Vypracované otázky k závěrečné zkoušce z certifikovaného programu „Psychologie primární prevence sociálně patologických jevů a krizové intervence na ZŠ a SŠ.“