1.	Teoretické uchopení revoluce 18484 / 1849: Revoluční kultura

1.1.	Možnosti uchopení revoluce

1.2.	Interpretace pojmů „kultura“ a „revoluční kultura“

1.3.	Tradiční a nové revoluci 1848

1.4.	Revoluční kultura v praxi

2.	Smrt a umírání v revoluci roku 1848: Kult mrtvých

2.1.	Náboženství, politiky, národ

2.2.	Kult mrtvých v revoluci 1848

2.3.	Praha a česká společnost: vzpomínání v náboženském prostoru

2.4.	Česká společnost: vzpomínání ve veřejném prostoru

2.5.	Mrtví v komunikačním prostoru

2.6.	Židé: mrtví jako nástroj společenské emancipace

2.7.	Individuální smrt: Robert Blum jako národní mučedník

2.8.	Obraz Roberta Bluma v českém tisku

2.9.	Svatodušní bouře v Praze

2.10.

Březen 1849: „Ouplný převrat revoluce“

2.11.

Exkurz na druhou stranu barikády: Armáda

2.12.

Konzervativní tábor a jeho mrtví

3.	Závěrečné zamyšlení: Revoluce a ritualizovaná smrt

"1) Teoretické uchopení revoluce 18484 / 1849: Revoluční kultura

• Možnosti uchopení revoluce
- revoluce jsou chápány jako krátkodobě, časově omezené události, ve skutečnosti jsou naplněny nejen dynamickým dějem, ale nabízí se nám v nich určitý, třeba i právě časově omezený prostor pro vývoj svébytného, a v konkrétních případem dokonce ritualizovaného chování, které nás opravňuje hovořit o revoluci každodennosti
• Interpretace pojmů „kultura“ a „revoluční kultura“
- revoluční kultura – vychází z oblasti tehdejší každodennosti z aktérovy „nerevoluční“ praxe, přesto je objektivními okolnostmi ovlivněna do specifické podoby
- pro revoluci 1848 byla typická proměna oděvů, módy obecně, hojně rozšířené ostentativní kouření na veřejnosti, nošení národních barev apod.
- jaro 1848 znamenalo velký průlom do dosavadních mentalit tehdejších lidí
- projevy revoluční kultury – lidová shromáždění, revoluční slavnosti, kočičiny, demonstrace
• Tradiční a nové revoluci 1848
- revoluce 1848 – potýkání tradičního s dynamickým, nového se starým
- hlavní zdroje – lidové kroniky, paměti, vzpomínky
- r. 1848 nestanuly proti sobě dvě armády, jedna cizí a jedna naše. Např. venkovskému obyvatelstvu nebylo jasné, kdo a za co vlastně bojuje
• Revoluční kultura v praxi
- konkrétní případ revoluční kultury – slavnosti, zádušní mše, smuteční řečí
- revoluční písně
- pro poznávání dobového hnutí – tisk, letáky, plakáty, policejní zprávy a hlášení, parlamentní protokoly, paměti, deníky, kroniky, korespondence...

2) Smrt a umírání v revoluci roku 1848: Kult mrtvých

- badatelskou pozornost je nutné obrátit hlavně k bezejmenným aktérům, k prostému člověku
• Náboženství, politiky, národ
- ritualizace národa se často pojila s náboženstvím
- za co bojovali – Francouzi – proti tyranovi a nepříteli lidu, Němci – pro víru, vyznání a morálku
• Kult mrtvých v revoluci 1848
- kult mrtvých v revoluci 1848 se do Prahy dostal v březnu 1848 prostřednictvím vídeňských událostí"