" Řeč je nejdůležitější prostředek lidské komunikace. Je tedy udivující, že nemá žádný vlastní řečový orgán. Je konstruována v centrální nervové soustavě. Slyšitelná je pro komplikovaný systém dechu, hrtanu, jazyka, dutiny ústní, dolní čelisti, zubů a rtů.
Řeč má velký vliv na rozvoj osobnosti proto musíme věnovat zvláštní pozornost jak jazykovému vývoji u dětí, tak i možným jazykovým a řečovým poruchám.

Dva základní faktory:
1. Intonaci - melodii ( z intonace poznáváme mnoho, co ale sluchově postižení?)
2. Mimiku a gestikulaci - viditelnou řeč

Řeč posuzujeme podle:
1. formální správnost - syntax - závaznost pravidel a uspořádání znaků a jejich spojení
2. obsahová shoda - sémantika - shoda s myšlenkou jednoho a pochopením druhého člověka
3. významový obsah - pragmatika - obrazy a zvuky v jejich významu pro vysílajícího i pro příjemce. Toto je velmi subjektivní a každý může určitý obraz chápat jinak. záleží na zkušenostech, předsudcích , osobní náladě...
4. řečový průběh - očekává se artikulační jistota a rytmický proud řeči. Chyby v jedné z těchto oblastí například nedostatečná artikulace, koktání ap. dělají řeč těžko, nebo vůbec nesrozumitelnou

Podle výzkumu se zjistilo, že jazykové schopnosti ve druhém ročníku ZŠ poskytují spolehlivější výpověď o jejich šancích obstát v budoucnu u maturitních zkoušek než výsledky IQ testu.

Rozvoj řeči
Vývoj řeči je v mnoha pohledech podobný, jako výuka cizí řeči dospělého člověka. Chápání řeči se rozvíjí mnohem dříve než její používání. Nejprve se vytvářejí mimojazykové možnosti dorozumívání : mimika, intonace, gesta, tón hlasu, teprve potom řeč v běžném slova smyslu. Kojenec dokáže ve 12. týdnu rozlišit veselost a smutek podle intonace. Sociální význam řeči je zřejmý již v tomto věku.

Řeč se rozvíjí takto:
1. vnímání vět jako melodických celků - 5. měsíční dítě vnímá stejně věty se stejnou či podobnou intonací
2. diferencializace slov - rozpoznávání slov ze shluku hlásek. Např. při běžné plynulé řeči neděláme zřetelné mezery mezi slovy, protože je nám zřejmé, kdy slovo končí z kontextu.
3. období opakování dítě se snaží o tzv. „ozvěnovou řeč“
4. období „šišlavé dětské řeči“ dítěti často rozumí jen blízké okolí, dítě si často vytváří nová slova, toto období by mělo být překonáno do 5. let věku.

Příčiny - „ - : senzomotorické nedostatky - nedokonalá diferencializace slov
motorické nedostatky - dosud nevyvinutá artikulace
reprodukční nedostatky - nedostatečná vybavovací schopnost. Řeči druhého rozumíme, ale nedokážeme ji bezchybně reprodukovat.

Sociální význam řeči
1. pro sociální kontakt: dítě může sdělovat svá přání a potřeby, přednášet své názory. Může upevňovat žádoucí a přerušit nežádoucí sociální kontakty
2. pro uvědomění si konfliktů: dítě používá jazyk při hře, když formuluje své okamžité problémy a tím dospívá nejprve k uvědomění si konfliktů a později k jejich lepšímu řešení
3. pro diskusi: už ve věku 4 a půl let je dítě schopno zúčastnit se smysluplné věcné diskuse
4. pro sebe sama: čím méně dovede dítě používat jazyk k argumentaci ve prospěch svých vlastních potřeb, tím více se přiklání k agresivnímu chování. Když neumí argumentovat, brzy zaútočí - otevřeně, skrytě ve skupině nebo slovně."

Důležité informace jsou tučně značeny.