1.	Historie zákona o registrovaném partnerství

2.	Smysl registrovaného partnerství

3.	Co obsahuje registrované partnerství

4.	Statistika za dobu platnosti zákona a jeho dopady

5.	Argumenty proti partnerství

6.	Otázka adopcí

"Argumenty proti partnerství
Argumenty odpůrců registrovaného partnerství jsou nejčastěji tyto:
Partnerství oslabí rodinu, protože jedinečnost rodiny je třeba chránit a podporovat. Jakmile se objeví nějaké zákonem podporované soužití s analogickými prvky jako má rodina, oslabí se jedinečnost rodiny.
K tomu lze říci, že, ač partnerství zahrnuje obdobnou situaci jako manželství, tedy soužití osob, nemůže rodinu oslabit, protože se týká osob, které by do manželství nevstoupily a zároveň jich je velmi málo. Většině populace může být a pravděpodobně je existence registrovaného partnerství zcela lhostejná, protože se jich vůbec nedotýká. Rodina je ohrožována zcela jinými jevy než jistou podporou společnosti stejnopohlavním svazkům. Jedinečnou funkcí rodiny je plození a výchova dětí, ale není to její jediná funkce. A podpora společnosti je poskytována i rodinám, které děti mít nemohou nebo nechtějí.
Zákon o registrovaném partnerství je zbytečný, veškerá práva a povinnosti spolužijících osob lze upravit smlouvou.
Smlouvou lze pokrýt jen část práv a povinností partnerů obsažených v zákoně. Navíc je to nákladné, složité i pro právníka a zdlouhavé. Smlouvou nelze pokrýt vztah partnerů k dalším institucím (zdravotnická zařízení, úřady, policie, soudy, bankovní instituce, majitelé nemovitostí).
Nějaká forma registrovaného či zapsaného partnerství by měla být přístupná všem, nejen homosexuálním párům.
Proti tomu protestují organisace homosexuálů. Podle nich mají heterosexuální páry možnost uzavřít manželství se všemi právy i povinnostmi a není žádoucí pro ně zřizovat svazek druhé kategorie. Avšak nějaká forma prohlášeného a zapsaného partnerství by byla prospěšná nejen spolužijícím heterosexuálním párům, které nechtějí vstoupit do manželství, ale i například dvojici babička – vnučka či jiným skupinám vzdálených příbuzných nebo přátel. Ti jsou dnes v situaci, v jaké byli homosexuálové před přijetím zákona. Platí pro ně institut společné domácnosti, ale nemohou se zastupovat na úřadech, nemají nárok na informace o zdravotním stavu druhého a podobně. Záměrně jsem výše psal o skupinách příbuzných či přátel, protože by se měli mít možnost registrovat i vícečlenné skupiny, nejen páry. Prospělo by to například řeholníkům či jiným komunitně žijícím lidem."