1.	Legisakční proces

2.

Exekuce

3.	Vývojová stádia soudního procesu - proces formulový

3.1

Znaky

3.2	Části formule

3.3	Druhy formule

3.4	Popis procesu

3.4.1

Excepce - námitka

3.4.2

Litisconstentace - ustanovení sporu

3.4.3

Řízení apud iudicem – u soudce

4.	Exekuční řízení

"Exceptiones (námitky) = Excepce
- praetor musí žalovaného donutit spolupracovat v případě žaloby in persona
- žalobce musí mít defenzní povinnost → dostavit se na soud a hájit se
- v případě žaloby in rem žaluji osobu, která drží věc, ta osoba odmítá věc vydat, nevstoupí do sporu – praetor přiřkne věc mně, pokud osoba vstoupí do sporu (prohlásí se za vlastníka) - dokazování

- žalovaný může: - věc popřít, popřít nárok žalobce
- nebo věc nepopře a uzná nárok žalobce a je donucen ho splnit

- žalobce: Já tvrdím, že tento otrok je můj podle práva kviritského.
- žalovaný: Já tvrdím, že tento otrok je můj podle práva kviritského.
- Tvrdím, že jsem vlastníkem podle kviritského práva a že žalovaný má moji věci. Žalovaný to nepopírá, ani to, že věc má u sebe. Namítá však, že mezi námi byla uzavřena dohoda o užívání věci, že žalovaný může po určitou dobu věc užívat. Žalovaný, kdyby byl skutečně odsouzen, by byl poškozen. Praetor doporučí soudci, aby odsoudil žalovaného pouze tehdy, pokud se neprokáže, že byl uznán usur fruktus.
- Já dlužím peníze, namítám, že jste mi dluh prominuli, ale uznávám, že jsem si skutečně peníze půjčil.

Excepce (námitka) = negativní podmínka odsouzení, která se vkládá mezi intenci a kondemnaci
- činí možnost, že bude žalovaný odsouzen závisle na jiné právní skutečnosti, než byla obsažena v intenci
- námitku vkládal preator ve prospěch žalovaného
- praetor jako právní skutečnosti uznával i případy, které neuznávalo římské právo civilní → tím vytvářel nové právní normy, zároveň je efektivně vynucoval – činnost praetora je pramenem římského práva
- v případě, kdy žalovaný nepopíral nárok žalobce v intenci, ale tvrdil jinou skutečnost, která znemožňovala jeho odsouzení

- př. Žalovaný (Numerius Negidius) dluží žalobci (Aulovi Ageriovi) 10000 sesterciů, žalobce žaluje žalovaného o vydání těchto peněz. Určí se jméno soudce – ve formuli. Dále intence: Pokud se prokáže, že Numerius Negidius má dát Aulovi Ageriovi 10000 sesterciů, odsuď soudce N. N. k zaplacení A. A., pokud se to neprokáže, osvoboď jej. Dále soudce provádí dokazování.
- žalovaný mohl namítnout, že žalobce mu dluh odpustil. Mohli uzavřít tzv. neformální úmluvu (paktum), kde slíbil, že ho nebude žalovat. Intence je tedy pravdivá, N. N. by byl na jejím základě odsouzen. Ale: praetor má možnost vložit excepci: Odsuď soudce žalovaného k zaplacení, pokud se však mezi sebou nedohodli, že žalobce nebude na žalovaném požadovat peníze = o odpuštění dluhu.
- pokud je tato dohoda dokázána, N. N. není odsouzen
- právo civilní takovou neformální úmluvu neuznávalo! (důležitá byla hlavně forma)
- př. násilí a strach – Žalovaný daroval žalobci pod pohrůžkou násilí zlatou mísu. Byl k tomu však přinucen násilím, podvodem, vydíráním. Má povinnost mu takovou mísu dát.
- Ale: praetor může vložit do formule excepci: Odsuď soudce N. N. k vydání zlaté mísy, pokud tato úmluva nebyla učiněna ze strachu či pod pohrůžkou násilí, či z podvodu. "

Práce je psaná v odrážkách. Klíčová slova jsou zvýrazněna tučně. Text vyžaduje základní orientaci v právnických termínech.