1.	Soudní řád správní a výběr tématu

2.	Nejvyšší správní soud a jeho funkce

3.	Zahájení řízení

3.1	Účastníci řízení

3.2	Náklady spojené s řízením

3.3	Vzhled žaloby

3.3.1

Žalobní důvody

3.3.2

Žalobní legitimace

3.4	Kasační stížnost

"Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jiřího Vyvadila v právní věci žalobce A. p. ž. p., zastoupeného JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem v Praze 4, Za Zelenou liškou 967/B, proti žalovanému Ministerstvu pro místní rozvoj, se sídlem v Praze 1, Staroměstské nám. 6, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2002, č. j. 5295/02/32/O 162/02, ve věci umístění stavby,
Nejvyšší správní soud je již od 1.1.1993 podle čl. 91 Ústavy ČR součástí soustavy soudů ČR, zřízen byl však teprve SŘS s účinností od 1.1.2003. Jeho sídlem je Brno a je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví (§ 12 odst. 1 SŘS). Je složen z předsedy soudu a místopředsedy soudu, kteří jsou jmenováni na 10 let a dále z předsedů kolegií, předsedů senátů a dalších soudců. Rozhoduje v senátech a v rozšířených senátech (§ 16 odst. 2, 3 SŘS), pokud SŘS nestanoví, že rozhoduje a činí jednotlivé úkony předseda senátu. Přímo rozhoduje ve věcech stanovených SŘS nebo jiným zákonem, rozhoduje o kasačních stížnostech proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů (§ 102 SŘS), a to v senátech složených z předsedy a zákonem určeného počtu soudců, dále přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů (v kolegiích a plénech) a přijímá zásadní usnesení ke konkrétním právním otázkám v zájmu zákonného a jednotného rozhodování správních orgánů (rozšířený senát). V tomto konkrétním případě podle ustanovení § 132 SŘS Nejvyšší správní soud ve věcech neskončených vrchními soudy, v nichž byla přede dnem účinnosti SŘS. dána jejich věcná příslušnost, dokončí řízení zahájená před těmito soudy. V předmětné věci bylo přede dnem 1. 1. 2003 zahájeno řízení a byla dána věcná příslušnost vrchního soudu, neboť obsahem žaloby je návrh na přezkoumání rozhodnutí vydaného ústředním orgánem státní správy. Podle ustanovení § 130 odst. 1 SŘS řízení o žalobách podaných podle části páté hlavy druhé občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2002, o nichž nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti SŘS, se dokončí podle ustanovení části třetí hlavy druhé dílu prvního tohoto zákona (tj. podle § 65 a násl. SŘS). Účinky procesních úkonů v těchto řízeních učiněných zůstávají zachovány a posoudí se přiměřeně podle ustanovení SŘS.
Soud poskytuje ochranu proti rozhodnutím nezákonným, tedy těm, která jsou v rozporu s právním řádem, nikoliv podle názoru žalobce jen neúčelným, nehospodárným apod. Z ust. § 78 odst. 1 SŘS vyplývá, že rozhodnutí je nezákonné i tehdy, jestliže správní orgán překročil zákonem stanovené meze správního uvážení nebo správního uvážení zneužil. Je tedy nanejvýš vhodné, aby správní orgán, pokud správního uvážení užívá, popsal toto do svého rozhodnutí, aby bylo jasně patrné, z jakých podkladů vycházel a jakými úvahami se ubíral. SŘS upravuje ochranu i proti rozhodnutí nicotnému, tedy proti rozhodnutí, které vlastně není. Zjištěnou nicotnost rozhodnutí je soud povinen vyslovit z úřední povinnosti, tedy i když to nebylo v žalobě navrženo (§ 76 odst. 2 SŘS). Ze soudního přezkoumávání jsou vyloučeny (§ 70 SŘS) úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutím § 65 odst. 1 SŘS) a dále takové úkony, které mají pouze předběžnou povahu, upravuje se jimi vedení řízení před správním orgánem, jejich vydání závisí na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věci, či jsou vyloučeny zvláštním zákonem."

Práce obsahuje velké množství ukázek a příkladů. Poznámky pod čarou jsou součástí textu. Autorka cituje z Ústavní zákonu č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ze zákonu č. 2/1993 Sb., z Listiny základních práv a svobod, ze zákonu č. 99/1963 Sb. a ze zákonu č. 150/2002 Sb.