1.

Úvod

2.	O Ústavním soudu

3.	Charakteristika soudního řízení

4.	Proces soudního řízení

5.	Jak poslat ústavní stížnost

6.

Závěr

7.	Seznam použité literatury

8.	Příloha – graf vývoje počtu podání Ústavního soudu

"2. O Ústavním soudu
Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti, jehož postavení a kompetence jsou zakotveny přímo v Ústavě České republiky. Sídlem Ústavního soudu je Brno.

Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů. Jeho úkolem je zejména chránit ústavnost, základní práva a svobody vyplývající z Ústavy, Listiny základních práv a svobod a dalších ústavních zákonů České republiky a garantovat ústavní charakter výkonu státní moci. Přísluší mu i další kompetence, jako je rozhodování v některých věcech týkajících se volebního práva a posuzování souladu mezinárodních smluv s Ústavou před jejich ratifikací.

Ústavní soud je tvořen patnácti soudci, kteří rozhodují ve čtyřech tříčlenných senátech nebo v plénu; některá procesní rozhodnutí svěřuje zákon i jednotlivým soudcům (např. odmítnutí návrhu, je-li opožděný nebo nepřípustný). Soudce Ústavního soudu jmenuje se souhlasem Senátu Parlamentu prezident republiky na dobu deseti let, přičemž opakování mandátu Ústava nezakazuje. Předsedu a dva místopředsedy Ústavního soudu jmenuje prezident republiky samostatně z řad soudců Ústavního soudu.
Zdroj: http://www.concourt.cz/clanek/2023

Ústavní soud samostatné České republiky zahájil svou činnost bezprostředně poté, co bylo 15. července 1993 prezidentem republiky jmenováno dvanáct z Ústavou předpokládaných patnácti soudců. Plného obsazení Ústavního soudu bylo dosaženo až v únoru 1994.
Zdroj: Radovan Suchánek, Věra Jirásková et alii - Ústava České republiky v praxi, 15 let platnosti základního zákona
Ústavní soud České republiky a vývoj právní úpravy jeho činnosti

Nově vzniklý Ústavní soud stál v počátku své existence před složitým úkolem, aby naplnil Ústavou ČR dané poslání soudního orgánu ochrany ústavnosti. Vzhledem k dřívějšímu vývoji ústavního soudnictví v Československu v období první republiky a posléze v roce 1992 patrné, že Ústavní soud mohl pouze obtížně hledat v činnosti dřívějších soudních orgánů kontroly ústavnosti inspirační zdroj pro kontinuální navázání na jejich činnost. Přesto se Ústavní soud zřetelně přihlásil ke krátké tradici fungování Ústavního soudu ČSFR.
Zdroj: Radovan Suchánek, Věra Jirásková et alii - Ústava České republiky v praxi, 15 let platnosti základního zákona
Ústavní soud a některé vybrané oblasti jeho rozhodovací činnosti

3. Charakteristika soudního řízení
Charakter soudního řízení
Řízení před ústavním soudem má procesní charakter, v němž je rozhodováno o Ústavou stanovených otázkách. Zákon toto řízení vnitřně diferencuje – má tedy stanovené obecné předpoklady /obecná ustanovení/ i zvláštnosti pro řízení při rozhodování o jednotlivých věcech /zvláštní ustanovení/.

Druhy řízení
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu rozlišuje tyto druhy řízení před Ústavním soudem:
a) řízení o zrušení zákonů a jiných právních přepisů
b) řízení o ústavních stížnostech
c) řízení o opravném prostředku proti rozhodnut ve věci ověření volby poslance nebo senátora"

Univerzita Jana Ámose Komenského, předmět Právo.
Práce je kompilačního charakteru. Obsahuje 1 graf, rozsah čistého textu je 5 stran.