Charakteristika: Tato práce se věnuje problematice rodiny. Nejprve popisuje historický vznik rodin, poté charakterizuje základní funkce rodiny. Zabývá se tradiční strukturou rodin, i jejím sociologickým významem, zejména pro výchovu dětí. Srovnává východu dětí v ústavním a rodinném prostředí. Jmenuje jednotlivé typy rodin.

Obsah

Úryvek

"Řecká společnost klasické doby muže nutila ke sňatkům. Ve Spartě např. hrozil mužům, kteří by se odmítli oženit, trest. V jiných státech upadali svobodní muži do veřejného opovržení. Muž se neženil z lásky, ale proto aby měl mužského následovníka, který by udržoval rodinný kult. Žena byla v podřízeném postavení. Muž se mohl rozvést bez všech formalit kvůli ženině nevěře nebo neplodnosti, pokud se s neplodnou ženou nerozešel vystavoval se tak sankcím nebo opovržení. Žena chtěla- li se rozvést musela se obrátit na státního úředníka. Nevěra muže ji neopravňovala k rozvodu. Dítě bylo považováno za plnoprávnou bytost, když dostalo jméno. Odkládání dětí bylo prostředkem regulace velikosti rodin. Ujala-li se dítěte bezdětná žena, mohl muž uznat dítě za svého potomka. Nebo se nalezené dítě mohlo stát otrokem toho, kdo je vychoval.
S krizí římské republiky se dostává do krize i římská rodina. Nemajetné ženy mohly pracovat jako švadleny, porodní báby, kojné, kadeřnice, písařky, vychovatelky, a dokonce i jako lékařky. Rozvodů bylo v Římě mnohem víc než v Řecku.
Středověk byl společností agrární. Žila v existenční nejistotě, a často na pokraji hladu. Později se společnost stala stavovskou. Každý stav měl také specifický typ rodiny. Nejvyšším stavem byla šlechta, zvláštní stav byli duchovní, stav tvořili i kupci a měšťané, venkované – se dělili na svobodné a poddané. Středověká šlechta pěstovala kult statečnosti, víry a platonické lásky. Ve 13. století středověká společnost přechází na peněžní hospodářství, před tím bylo směňováno jen pomocí naturálií. Dědil nejstarší syn hospodářův. Vrchnost musela souhlasit se sňatkem. Uzavírání sňatků bylo od 11. st. svěřeno církvi.
Jednotlivec mohl existovat bez rodiny jen těžko. Bez příslušnosti k feudálnímu pánovi a bez příslušnosti k rodině neměl ve společnosti místo. Středověká rodina je patriarchální a kmenová. Je běžné soužití širších rodin, ale 3-4 generační rodina je vzácností. Ve městech byly sňatky odkládány do doby, kdy se muž stal soběstačným ekonomicky. Středověká rodina byla podobná rodině antické ( vedoucí postavení muž, podřízenost ženy, vysoká oddělenost mužské a ženské role, necitelnost vůči narozeným dětem, vázanost rodiny na majetek.) Rodina je společenskou, výrobní, výchovnou jednotkou.
V renesanční době byla dostupná ženám ze středních vrstev práce o kterou měli muži malý zájem. V r. 1791 se v Paříži objevují první znaky feminismu. Žádá se naprostá rovnost mužů a žen, právo na zcela svobodnou volbu mužského partnera. Od toho momentu se patriarchální rodina začíná rozpadat. Proces zrovnoprávnění ženy je záležitost dodnes neukončená. 1792 byl uzákoněn rozvod, ale manžel měl právo na své mužské potomky, pokud byli starší sedmi let, a žena byla ekonomicky znevýhodněna. Za Napoleona byl rozvod opět zrušen v r.1816."

Poznámka

Vlastnosti

Číslo práce:	16064
Autor:	-
Typ školy:	VŠ
Počet stran:^*	4
Formát:	MS Word
Odrážky:	Ne
Obrázky/grafy/schémata/tabulky:	Ne
Použitá literatura:	Ano
Jazyk:	čeština
Rok výroby:	2009
Počet stažení:	14
Velikost souboru:	21 KiB
^* Počet stran je vyčíslen ve standardu portálu a může se tedy lišit od reálného počtu stran.

STÁHNOUT PRÁCI

Důležité informace: Provedením mobilní platby, odesláním SMS, platbou kredity, platbou kartou nebo převodem z účtu souhlasíte s Podmínkami stahování.
Veškeré informace o platbách si můžete přečíst zde.
Máte při placení nebo stahování práce problém? Odpovědi na časté problémy najdete zde nebo kontaktujte naší podporu.