Obsah:

1.

Úvod

2.	Rodina jako místo k výchově

3.	Předpoklady správného rodinného fungování

4.	Trendy v rodinném uspořádání v současnosti

5.	Typy rodin a možné výchovné problémy

6.

Závěr 15

7.	Použitá literatura

8.	Internetové zdroje

"Nic lepšího a významnějšího pro výchovu dětí, než je rodina, doposud nikdo nevymyslel. Pravděpodobně se to ani nikdy nezmění. Není ovšem pravdou, a ani jí nemůže být, že sebehorší rodina je lepší, než sebelepší dětský domov. Dítě musí vyrůstat ve stabilním, podnětném, láskyplném, tolerantním a bezpečném prostředí. Právě takové podmínky by měla rodina vytvořit a udržovat. V ideálním případě by rodina měla představovat stabilní společenství a zároveň být:
• Adaptabilní
a to tak, aby byla schopna měnit svou strukturu v závislosti na vnějších a vnitřních vlivech. Těmi můžou být například běžné krize ve vývojovém cyklu rodiny, např. narození prvního dítěte, osamostatnění dětí, také ale nečekané události, vážná nemoc člena rodiny, úmrtí dítěte atd. Udržet míru adaptability bez ztráty stability je možné například dodržováním rituálů v rodině.
„Rutina dodává životu rodiny organizovanost a pravidelnost, což zvyšuje pocit bezpečí jejích členů a efektivitu fungování rodinného systému.“

• Poskytující osobní autonomii a diferenciaci mezi členy rodiny
Rozumná míra autonomie je podmínkou zdravého vývoje jedince, mění se v závislosti na vývoji jednice (jiná míra u batolat a jiná u dospívajícího). V rámci různých rodinných systémů bývá v různé míře podporována či omezována. Pojem diferenciace se dá vysvětlit jako stupeň individuality, kterou se jedinec vyznačuje vůči jiným lidem. Může se jednat o celé spektrum postojů od symbiózy, přes podobnost, odlišnost, rozdílnost až k opozici a izolaci, přičemž žádoucí jsou postoje nekonfliktní.
• Poskytující jasné hranice
„ Hranice jsou neviditelné linie mezi jednotlivými subsystémy rodinného systému, např. hranice vymezující jedince, hranice manželské koalice, hranice kolem subsystému dětí. Funkční rodina by měla mít jasně vymezené hranice, které jednotliví členové respektují.“
Hlavní charakteristikou hranice je její propustnost jak v rámci rodiny, tak i mezi rodinou a vnějším okolím. Rodiny se silnou organizací mají nižší propustnost, rodiny se slabou pak vyšší. Propustnost hranic navenek se projevuje jako otevřenost rodiny, přičemž optimální je střední míra otevřenosti. Extrémní míra otevřenosti signalizuje dysfunkci, extrémní míra uzavřenosti zase způsobuje izolaci rodiny.
• Vytvářející koalice
Koalicí v rámci rodiny je myšleno spojenectví mezi členy rodiny. Žádoucí jsou funkční koalice, například spojenectví manželů jako silného prvku v rodině. Tyto koalice by měly být propustné, otevřené všem ostatní vazbám."

UJAK