Úvod………………………………………..…………………………….……………………2

1.	Nezaměstnanost………………………………………………………...……………...2

1.1.	Míra nezaměstnanosti………………………………………………..……………3

1.2.	Typy nezaměstnanosti……………………………………………………………..4

1.2.1.

Frikční nezaměstnanost…………………………………………………….4

1.2.2.

Strukturální nezaměstnanost……………………………………………….5

1.2.3.

Cyklická a sezónní nezaměstnanost……………………………………….6

1.3.	Druhy nezaměstnanosti……………………………………………………..……..6

1.3.1.

Dobrovolná nezaměstnanost……………………………………………….6

1.3.2.

Nedobrovolná nezaměstnanost…………………………………………….6

2.	Příčiny vzniku nezaměstnanosti………………………………………………………..7

3.	Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti………………………………………………..7

3.1.	Ekonomický dopad………………………………………………………………..8

3.2.Sociální dopad……………………………………………………………………...9
Závěr………………………………………………………………………………………….10
Použitá literatura………………………………………………………………………….......10

"Koho tedy považovat za nezaměstnaného? Člověk, který se rozhodl studovat. Opustí
své zaměstnání a za finanční pomoci své rodiny se věnuje pouze studiu? Člověk, který ve
svých padesáti letech ztratil zaměstnání a z obavy, že ve svém pokročilém věku již nenajde
uspokojivé zaměstnání, odchází do předčasného důchodu? Ne, nikdo z nich není
nezaměstnaný. Jsou pouze ekonomicky neaktivní. Nezaměstnaným proto nazýváme toho, kdo
nemá práci, ale hledá si ji. Hledáním práce je nezbytným znakem nezaměstnaného. Většina
nezaměstnaných se hlásí na úřadech práce jednat proto, aby jim úřad práce pomohl najít práci
a také proto, že je to podmínkou pro získání podpory v nezaměstnanosti. Někteří se ale na
1 MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha 1994, s.16
3
úřad práce nehlásí, jelikož jsou nezaměstnaní krátkodobě, např. při přechodu z jednoho
zaměstnání do druhého, nebo dlouhodobě nezaměstnaní, kdy nárok na podporu již ztratili.2
1.1. Míra nezaměstnanosti
Velikost nezaměstnanosti, čili tzv. „míru nezaměstnanosti“ měříme pomocí vzorečku:

=

 + 
Pokud označíme počet lidí, kteří pracují (ať již podnikají nebo pracují v námezdním
poměru) písmenem L, můžeme definovat míru nezaměstnanosti (u) jako poměr počtu
nezaměstnaných (U) k celkovému počtu pracovních sil (U + L).3
Míra nezaměstnanosti je tedy procentuální podíl nezaměstnaných lidí, kteří aktivně
hledají práci, na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Míra nezaměstnanosti při
plné zaměstnanosti je pak taková míra nezaměstnanosti, při níž s výjimkou frikčně a
strukturálně nezaměstnaných každý, kdo chce pracovat, skutečně pracuje, a při níž nedochází
k akceleraci ani decelaraci inflace.4
Faktory ovlivňující přirozenou míru nezaměstnanosti jsou např. výška a délka
poskytování podpory v nezaměstnanosti, motivaci lidí hledat si nové zaměstnání, kvalita
činnosti úřadu práce, demografická skladba pracovní síly v regionu.5
1.2. Typy nezaměstnanosti - podle příčin vzniku nezaměstnanosti
1.2.1. Frikční nezaměstnanost6
Normální jev provázející vývoj tržní ekonomiky. Vyjadřuje plynulé přecházení
pracovníků z jednoho zaměstnání do druhého. Příčiny těchto změn zaměstnání, které jsou
zpravidla provázeny určitou kratší dobou nezaměstnanosti, spočívají v nedokonalé mobilitě
pracovních sil, v nedostatečných znalostech o pracovních příležitostech a souvisí do značné
2 HOLMAN, R. Ekonomie . 3. aktualizované vydání.Praha : C. H. Beck, 2002, s. 287
3 RUSMICHOVÁ, L., SOUKUP, J. a kolektiv Makroekonomie – základní kurz. Praha 1995, s. 22
4 SOJKA, M., PUDLÁK, J. Ekonomie pro střední školy. Praha 1994, s. 140/141
5 HARASIMOVÁ, S. Makro a mikroekonomie. Opava 2010, s. 109
6 SOJKA, M., PUDLÁK, J. Ekonomie pro střední školy. Praha 1994, s. 137
4
míry i s životním cyklem (ukončení školy, narození dítěte, změna bydliště, úsilí zlepšit si
postavení v práci apod.)"