1.

Úvod

2.	Teoretická část

2.1.	Sluch a sluchový orgán

2.2.	Sluchové vady

2.3.	Vývoj mluvené řeči průměrného slyšícího dítěte slyšících rodičů

2.3.1.

Vývoj mluvené řeči průměrného slyšícího dítěte slyšících rodičů

2.3.2.

Vývoj znakového jazyka neslyšícího dítěte (ND) znakujících rodičů

2.4.	Vývoj mluvené řeči u průměrného slyšícího dítěte slyšících rodičů

2.5.1.

Porovnání s vývojem znakového jazyka ND znakujících rodičů

2.5.2.

Rozvoj mluvené řeči slyšícího dítěte neslyšících rodičů

2.5.	Obecné problémy slyšících dětí neslyšících rodičů

2.5.1.

Role prarodičů v rodině

2.5.2.

Komunikační bariéra slyšícího dítěte s neslyšícími rodiči

2.5.2.1.

Její vliv na život, dodržování či nedodržování sociálních rolí

3.	Praktická část

3.1.	Metodika a zkoumaný vzorek

3.2.	Stanovené cíle a hypotézy

3.3.

Výsledky

4.

Závěr

5.	Použitá literatura

6.	Přílohy - dotazník

"2.2. SLUCHOVÉ VADY
Sluchové vady můžeme rozlišovat z více hledisek – z hlediska doby vzniku postižení, z hlediska místa vzniku postižení nebo z hlediska velikosti ztráty sluchu.
Prvním hlediskem je doba vzniku sluchové vady, kam řadíme osoby prelingválně a postlingválně neslyšící. Jak nám již název napovídá, prelingválně neslyšící jsou ti, kteří se jako neslyšící narodili nebo ti, kteří ztratili sluch ještě před začátkem rozvoje mluvené řeči. Postlingválně neslyšící jsou ti, kteří ztratili sluch v průběhu života alespoň po částečném nabytí mluvené řeči.
Z druhého hlediska, podle místa vzniku, rozlišujeme sluchové vady na převodní, percepční a také kombinované. Převodní sluchové vady jsou takové, které nám znemožňují slyšení na úrovni převodu zvukového vlnění (odtud převodní) ze zevního a středního ucha do ucha vnitřního. Pro představu sem patří například ucpání zvukovodu ušním mazem. Při sluchových vadách percepčních je poškozena kterákoliv nervová část sluchové dráhy. Například vláskové buňky Cortiho orgánu ve vnitřním uchu, porušení sluchového nervu následkem úrazu a další.
Dalším hlediskem je velikost ztráty sluchu, měřená v decibelech. Pro tuto kategorii je nejčastěji užíváno rozdělení podle Světové zdravotnické organizace (angl. zkr. WHO), které definuje sluchové poruchy takto:


[Tabulka 1: Klasifikace sluchových vad podle WHO]


2.3. VÝVOJ MLUVENÉ ŘEČI PRŮMĚRNÉHO SLYŠÍCÍHO DÍTĚTE SLYŠÍCÍCH RODIČŮ A VÝVOJ ZNAKOVÉHO JAZYKA NESLYŠÍCÍHO DÍTĚTE ZNAKUJÍCÍCH RODIČŮ
2.3.1. Vývoj mluvené řeči průměrného slyšícího dítěte slyšících rodičů
„Řeč je specificky lidskou schopností. Jedná se o vědomé užívání složitého systému znaků a symbolů ve všech jeho formách. … Tato schopnost nám není vrozená, na svět však přicházíme s určitými dispozicemi, které se rozvíjejí až při verbálním styku s mluvícím okolím“ (Klenková, 2006).
Mluvené řeči, nebo také mluvě, která je vytvářena mluvidly, se musíme naučit. Jak se tedy vyvíjí mluva u průměrného slyšícího dítěte? Autoři (například Sovák, Příhoda, Lechta a další) popisují vývojová stádia řeči různě a většinou je nazývají podle typických procesů vývoje. Zde si uvedeme vývojová stádia tak, jak je uvádí ve své publikaci Klenková (2006):
a) Přípravná (předřečová) stádia vývoje
Do tohoto období, které můžeme časově ohraničit přibližně od narození do 1 roku věku dítěte, spadají projevy, které mají vliv na další vývoj řeči. Patří sem předverbální projevy a neverbální aktivity.
Předverbální projevy (v budoucnu se projeví jako verbální složka řeči) jsou jakousi přípravou pro artikulační orgány a vyvíjejí se už v prenatálním období například ve formě tzv. nitroděložního kvílení nebo dumlání palce. Po narození přichází další projev – křik, který se kolem 6. týdne citově zabarvuje a přechází v tzv. houkání nebo broukání. S tím se prolíná žvatlání, charakteristické dalšími rozmanitostmi zvuků, související s utvářením resonančních dutin, ústní a hltanové dutiny. Při tvorbě hlasu dítě opakuje sání a polykací pohyby, i když nepřijímá potravu, to nazýváme jako pudové žvatlání. Napodobující žvatlání se objevuje v druhé polovině prvního roku dítěte – dítě napodobuje své vlastní zvuky. Zapojuje vědomě sluch i zrak, vnímá pohyby mluvidel matky. V přibližně desátém měsíci pozorujeme stádium rozumění, kdy dítě nerozumí ještě obsahu slov, ale spojuje se sluchovým vjemem konkrétní situace."

Univerzita Hradec Králové, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky, studijní program Speciální pedagogika, studijní obor Sociálně výchovná péče o smyslově postižené.
Práce je ve formátu Acrobat Reader (*.pdf). Obsahuje 1 tabulku, rozsah čistého textu je cca 21 stran.