1.

Úvod

2.	Socializace

2.1	Pojem socializace

2.2	Různá prostředí socializace

3.	Specifika socializace v dnešní době

3.1	Mikroprostředí

3.1.1

Socializace v „dnešní „ rodině

3.1.2

Vliv školní třídy a jiné vrstevnické skupiny

3.2	Makroprostředí

3.2.1

Vliv současné politické situace v České Republice

3.2.2

Ekonomická situace státu - vliv vysoké nezaměstnanosti

3.2.3

Působení médií – televize, filmu a reklamy

4.	Závěr - člověk jako sociální bytost

„2.2. Různá prostředí socializace
Společnost jako celek socializačně působí na jedince prostřednictvím různých činitelů. Funkci činitelů socializace mohou plnit nejrůznější sociální skupiny a nejrůznější osoby, s nimiž jedinec vstupuje do různých vztahů. Hlavními činiteli socializace jsou takové sociální skupiny, do nichž je jedinec začleněn relativně trvale, a které proto mají možnost dlouhodobého působení. Jde především o rodinu, školu, vrstevnickou či zájmovou skupinu, sociální skupiny na pracovišti. Mezi činitele socializace počítáme také sdělovací prostředky.

Nejvýznamnějším a specifickým činitelem socializace je rodina. Rodina dává dítěti první, a proto již velmi silné zkušenosti do dalšího života. Ukazuje mu, jak se lidé chovají jeden ke druhému, zda spolupracují a pomáhají si, jak reagují, když se jim něco nedaří. Dítě sleduje názory, postoje i hodnoty matky a otce, zjišťuje, co je úkolem muže a ženy. Rodina předává základní model sociální interakce a komunikace v malé sociální skupině. Začleňuje dítě do určitého způsobu života, předává mu sociální požadavky a normy a reguluje jejich přijetí. Rodina a její citové zázemí jsou pro vývoj dítěte nezastupitelné. Kladné, vřelé citové vztahy v rodině usnadňují vytvoření kladného vztahu k lidem vůbec. Rodina se tak podstatným způsobem podílí na vytváření základu osobnosti dítěte. Způsoby chování, přijímání či odmítání dítěte či dokonce jeho týrání a zneužívání proto nepůsobí pouze aktuálně, ale mají dlouhodobé důsledky pro celkový vývoj dítěte.

Druhým významným socializačním prvkem je vrstevnická skupina. Jde zpravidla o malou sociální skupinu, jejíž členové jsou si blízcí věkem. Vrstevnické vztahy v ní vznikající mají různé formy, promítají se do různých aktivit jedince. Vrstevnická skupina ovlivňuje vývoj dítěte už od předškolního věku, ale zvláštního významu nabývá v období dospívání. Dospívající se osamostatňují, odpoutávají od rodiny a navazují nové, diferencovanější vztahy s jedinci obojího pohlaví. Vrstevnická skupina vytváří „cvičné pole“ pro osvojování nových rolí, zvládání nových situací, které přináší dospívání a dospělost.

Další v pořadí bych mohl jmenovat širší okruhy působení, například pracoviště rodičů, o němž dítě často slýchá a utváří si ve své mysli jeho ucelený obraz. Určitý socializační význam má i město, v němž dítě žije, které objevuje a poznává a nakonec sem můžeme zařadit i obecné společenské vlivy. Těmi je míněn určitý národ, stát a jeho kultura, tradice, právní řád. Socializace je též ovlivňována politickými událostmi a vývojem a aktuální přeměnou společnosti."