1.	Pojetí sociálního rozvoje

2.	Regionální politika EU

3.	Sociální vědy

4.	Sociologie

5.

Ekonomie

6.	Sociální antropologie

7.	Sociální geografie

8.	Politologie

9.	Sociální vědy hledají odpovědi na otázky

9.1	Čím se lidé zabývají (jednání)?

9.2	Jaké vztahy při jejich aktivitách vznikají (interakce)?

9.3	Jak jsou tyto vztahy organizovány v instituce (řád)?

9.4	Proč lidé něco dělají (jaké jsou motivy jejich jednání)?

10.	Společné (podobné) znaky sociologie a ekonomie

11.	Základní otázka, kterou je nutné aplikovat k venkovskému (regionálnímu) rozvoji

12.	Místo sociálních věd v regionálním rozvoji (proč sociální vědy a regionální rozvoj)

13.	Cíle subjektů regionálního rozvoje

14.	Rurální/regionální rozvoj

15.	Jaký je smysl studia venkova/regionů z pohledu sociálních věd

16.	Rozvoj venkova a regionální rozvoj: shoda nebo rozdílnost?

17.	Rozvoj venkova - důvody pro jeho rozvoj

18.	Multifunkčnost a rozvoj venkova

19.	Rozvoj venkova nevázaný na regionální rozvoj

"4) Proč lidé něco dělají (jaké jsou motivy jejich jednání)?
- odpověď na tuto otázku nastiňuje i odpovědi na otázky předešlé
- pokud známe motivy jednání, můžeme odpovědět na to: čím se lidé zabývají, jaké vztahy při jejich aktivitách vznikají a jak jsou organizovány v instituce

a) ekonomické vysvětlení motivů lidského jednání - proč lidí něco dělají?
- motivem lidského jednání je jejich vlastní zájem: zájem domluvit se s ostatními nebo usilovat o zisk v soutěži s jinými („chci mít zisk; já chci a ostatní mne nemusí zajímat; chci dosáhnout souhlasu, protože je to můj zájem“;)
- problém kolaborativních her – problém kolektivního jednání „tragedy of commons“
- tento motiv se institucionalizuje (stává pravidlem), a tak působí na vztahy mezi lidmi (motiv vlastního zisku tyto vztahy ovlivňuje) a celkově tak ovlivňuje naše aktivity

b) sociologické vysvětlení
- motivy lidského jednání zahrnují něco „nadosobního“ (transcendentního), něco sdílené velkými skupinami lidí („protože to tak dělají všichni; protože všichni očekávají, že tak budu postupovat, a nemohu tedy dělat nic jiného i když bych chtěla; protože sdílíme společné ideje a normy, jak jednat a očekává se, že je budeme dodržovat; protože jsou zde nějaké obecné zákony rozvoje společnosti, kterým se podřizujeme“)
- tyto motivy jsou institucionalizovány (stávají se obecně sdílenými pravidly), působí na vztahy lidí (naše vztahy utváříme podle obecných pravidel) a takto podle těchto „nadosobních“ principů jednáme

c) ekonomické i sociologické vysvětlení mluví o inerci (setrvačnost) našeho jednání
- sociální životy každého z nás obsahují mnoho repetitivních (opakujících se) složek, které vykonáváme ať již vzhledem k „naodsobním tlakům“ nebo vlastnímu zájmu
- rutiny každodenního života, které se neustále opakují, tvoří ohromnou část sociálních aktivit
- tyto inertně (neustále) se opakující aktivity jsou podstatné pro existenci společnosti a její řád
- náš život je organizován kolem opakování podobných vzorců jednání (institucí) den ode dne, měsíc od měsíce a rok od roku
- tyto aktivity mají své metody (etnometody)

Společné (podobné) znaky sociologie a ekonomie
- sociální vědy se zabývají jednáním lidí, včetně jeho motivů + zkoumají vztahy lidí, které vznikají v těchto aktivitách
- v souvislosti s jednáním se zabývají řádem společnosti, řádem jednání (příp. i ne-řádem)
- má-li jednání probíhat bez problému (tj. řádně), musí existovat řád (pravidla, normy), jednání musí být institucionalizované
a) sociologie zkoumá lidské sociální životy; životy skupin - lidé, když žijí, tak něco konají;
b) ekonomie se zabývá tím, jak společnosti (lidé) užívají a distribuují (tj. jednají) omezené zdroje)..."