1.	Sociální aspekty z pedagogické profese

1.1.	Definice pedagogické profese

1.2.	Profese x povolání

2.	Profesní model sociálního pedagoga

2.1.	Hlavní funkce sociálního pedagoga

2.2.	Profese sociálního pedagoga

2.3.	Charakteristika pracovních činností sociálního pedagoga

2.4.	Profesionální typologie

2.5.	Dle Caselmanna

2.6.	Zdravotní důsledky pedagogické profese

3.	Práce sociálního pedagoga v terénu

3.1.	Charakteristika

3.2.

Aspekty

3.3.	Cílové skupiny streetworku

3.4.	Typy kontaktů

3.5.	Metody navození změny

3.6.	Formy práce

4.	Uplatnění sociálního pedagoga v jednotlivých resortech

"Sociální aspekty pedagogické profese.
- Pedagogická profese
- vznikla jako důsledek společenské dělby práce.
- Profesní příprava učitelů je u nás uskutečňována od r. 1808 a profesní příprava vychovatelů se objevuje ještě později.
- V současné praxi mají učitelé vesměs vysokoškolské vzdělání, vychovatelé minimálně středoškolské. Paradoxně se začaly vést diskuse o potřebnosti a nezbytnosti VŠ přípravy. Toto by vedlo k degradaci a ke snižování prestiže profese.
- V souvislosti s rozvojem vědy a techniky je možno se setkat i s názory, které hovoří o postupném zániku této profese a o náhradě učícími stroji a dalšími technickými prostředky.
- Úloha výchovného profesionálního pracovníka je však nezastupitelná.
• Význam sociální pozice a prestiž ped. profese je dán úlohou a významem výchovy a vzdělání ve společnosti.
o Význam vědy i vzdělanosti vzrůstá, každá společnost je si toho plně vědoma i když ne vždy je to plně doceněno a tedy i úloha školy, učitelů a vychovatelů by měla nabývat na důležitosti a významu. Paradoxně tomu tak není, je to dáno i výraznou feminizací této profese a ne zcela odpovídající finanční ohodnocení
o Sociální pozice souvisí i se soc. prostředím - stále je rozdíl v postavení učitelů na venkově a ve městě. Sociální pozice dané profese určuje míru vážnosti a úcty jakou daná profese ve společnosti požívá.
o Negativě ovlivňuje prestiž ped. profese zásahy laiků do výchovného procesu ve výchovných institucích, každý je totiž přesvědčen, že výchově rozumí, protože většina lidí jako rodiče také výchovně působí a mají jisté zkušenosti. Faktem je, že se oficiálně pokládá učitel za zastupitelného nekvalifikovanou silou, což se nikdy neděje např. s lékařem či právníkem.
o Pozice i prestiž profese viděná očima ped. pracovník - samých se jeví horší, než tomu je ve skutečnosti v očích veřejnosti. To nic nemění na skutečnosti, že pedagogická profese doceňována celospolečensky není. To se pak promítá do osobní spokojenosti s profesí. Jde o práci s vysokou společenskou odpovědností a velmi náročnou - opakem je společenské a finanční ohodnocení.
o Toto je zřejmě hlavní příčinou poměrně značné fluktuace v dané profesi. Přísun schopných jedinců do učitelství je vystaven soutěži s lukrativnějšími a prestižnějšími povoláními. Krize učitelství má však hlubší kořeny než pouze platové. Učitelství vyžaduje určité sebeobětování ve prospěch dorůstajícího pokolení.
o Pedagogové konají svou práci jakoby na očích veřejnosti - především rodičovské, a tou jsou také tak či onak posuzování.
o Výchovný pracovník bezprostředně působí v určitém místním společenství, což působí nejen na pracovní výkon ped. pracovníka, ale často i na jeho chování ve volném čase. On může tímto svým chováním výsledky svého pracovního úsilí podpořit, ale také snížit či přímo znehodnotit. Jeho pracovní činnost je částečně propojena se způsobem života ve volném čase a místním prostředí klade zvláštní požadavky i na jeho chovní mimo školu.

Povolání x profese
• Povolání – forma ekonomické aktivity
• Subjektivně – specifická aktivita zajišťující obživu
• Objektivně – vymezuje místo jednotlivce v komplexu činností tvořících ekonomiku společnosti"

Práce je psaná v odrážkách. Byla použita pro přípravu na státní závěrečné zkoušky magisterského studia oboru Sociální pedagogika na Univerzitě Hradec Králové. Lze ji však použít i pro přípravu na dílčí zkoušku z předmětů Sociální pedagogika a Pedagogika volného času.