1.

Úvod

2.	Sociální důsledky dopravních nehod

2.1.	Negativní sociální důsledky

2.2.	Sociální dopady v případě těžkých zranění s trvalými zdravotními následky

3.	Ekonomické důsledky dopravních nehod

4.	Zdravotní důsledky dopravních nehod

4.1.	Důsledky fyzické

4.2.	Důsledky psychické

4.2.1.

Posttraumatická stresová porucha

4.2.1.1.

Psychoterapeutické postupy

5.

Závěr

"Sociální důsledky dopravních nehod
Za negativní sociální důsledky dopravních nehod považujeme vše, co se nepříznivě odrazí na jedinci, na skupině lidí či na celé společnosti. Dopravní nehody, obzvláště nehody s těžkým zraněním nebo smrtelné, velmi závažně postihují nejen samotné účastníky nehody, ale i jejich rodiny. Podle statistik z roku 2004 bylo 59 % zemřelých řidičů a řidiček ženatých nebo vdaných. Třicet procent z nich pak pečovalo nejméně o jedno nezaopatřené dítě. Je logické, že situace v rodině, ve které zemře jeden z rodičů, je mimořádně obtížná. Navíc při dopravních nehodách bohužel umírá více mužů než žen. Děti i celá rodina tak často ztrácejí nejen rodiče, ale i živitele, což nemůže vdovský důchod v žádném případě kompenzovat. Podle údajů dopravního psychologa PhDr. E. Bakaláře jsou další sociální dopady velmi závažné. Především mladí lidé v dnešní době bývají často zadluženi a po smrti jednoho z partnerů je mnohdy prakticky nemožné tyto dluhy (typicky půjčky na bydlení, zařízení bytu a podobně) splácet z jednoho platu. Důsledkem smrtelné dopravní nehody tak může být soudní exekuce či nucený prodej rozestavěné nemovitosti. Především mladí lidé by proto měli mít neustále na paměti, že dopravní nehodou způsobí závažné důsledky (zdravotní, psychické, hmotné, případně i trestněprávní) nejen sobě, ale zpravidla ještě mnohem závažnější a často obtížně řešitelné až neřešitelné problémy způsobí svým blízkým, partnerovi, dětem či rodičům. Další nemalou skupinu lidí, jimž dopravní nehoda může způsobit velmi závažné sociální následky, jsou řidiči z povolání. Těch je mezi oběťmi smrtelných nehod nebo nehod s těžkým zraněním kolem deseti procent. Avšak mezi účastníky dopravních nehod odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody je procento řidičů z povolání výrazně vyšší, pohybuje se mezi 35 a 40 procenty. Protože soudy obvykle s trestem odnětí svobody vyslovují i zákaz řízení motorového vozidla, nezbývá odsouzeným než po propuštění změnit profesi. To pro mnoho z nich může být velmi obtížné protože mnohdy nemají žádné jiné vzdělání nebo kvalifikaci. Sociální důsledky dopravní nehody tak pro řidiče z povolání mohou být mimořádně závažné, vezmeme-li například v úvahu rozdíl mezi jeho běžným výdělkem a výdělkem například závozníka nebo nekvalifikovaného dělníka. A to vše přichází v situaci, kdy již dříve byla rodina nucena nějakým způsobem se vyrovnat se sociálními dopady pobytu svého člena v nápravně výchovném zařízení. Mnoho rodin takovou situaci nezvládne a v asi 15 – 20 procentech případů následuje rozvod. Otázkou ovšem je do jaké míry je v tomto případě jeho bezprostřední příčinou nepodmíněný trest odnětí svobody respektive ztráta finančně dobře ohodnocené práce profesionálního řidiče a do jaké míry se zde mohou projevovat jiné faktory, například dlouhodobější problémy v manželství.

Velmi závažným problémem pak jsou sociální dopady v případě těžkých zranění s trvalými zdravotními následky. Člověk se stává buď trvale nebo minimálně dlouhodobě závislým na systému sociálních dávek (částečný nebo plný invalidní důchod), je nucen zcela zásadně změnit svůj dosavadní život a jeho priority. To se mnohdy také negativně promítá do vztahů v rodině a tak rozpady manželství z těchto důvodů nejsou rozhodně výjimkou."

Čistý text dosahuje cca 5,5 strany. Práce obsahuje grafy a tabulky.