1.	Telefonování

2.	Slovní projev na pracovišti

2.1.	Pracovní příkaz

2.2.	Pochvala a ocenění

2.3.	Napomínání, pokárání, výtka

2.4.

Kritika

2.5.

Dialog

2.6.

Diskuze

2.7.	Argumentace

2.8.

Polemika

2.9.	Pracovní porada

3.	Příležitostné slovní projevy

4.	Projevy před širším shromážděním

4.1.	Jak zaujmout publikum

"Vybrané podoby sociální komunikace

A – TELEFONOVÁNÍ
- Vhodná doba (nikdy ne brzy ráno, pozdě večer nebo v době oběda
- Zeptat se, zda nerušíme (pokud chceme telefonovat déle)
- Neobtěžovat zbytečnými telefonáty
- Povinností volajícího na soukromé číslo je představit se
- Povinností volaného je ohlásit se slůvkem „prosím“ telefonním číslem či se představit
- V případě tísňových volání (Policie, zdravotnictví…) uvést telefonní číslo, jméno, adresu, stručně důvod volání
- Telefonujeme krátce
- Po přerušení hovoru volá znovu volající
- Neříkáme do telefonu věci, které by neměl slyšet třetí
- Vypínání mobilního telefonu tam, kde bychom mohli rušit

B – SLOVNÍ PROJEV NA PRACOVIŠTI
- Ovlivňuje úspěšnost práce
- Při neformálním pracovním kontaktu přívětivost, srdečnost a otevřenost
- Při služebním styku jasnost, stručnost, zdvořilost

a) Pracovní příkaz
- Výrazná, srozumitelná a konkrétní formulace
- Naléhavost bez možnosti odkladu
- Uspořádat podle důležitosti
- Všechny úkoly termínovat

b) Pochvala a ocenění
- Vhodné prostředí a atmosféra
- Nenechat dotyčného stát, ale pohodlně jej usadit

c) Napomínání, pokárání, výtka
- Konkrétní, věcné a stručné vyjádření bez vyhrůžek
- Bez rozčilování, urážek a hrubostí
- S lajdáky rázně – neomlouvat se

d) Kritika
- Opatrně a taktně
- Chyby vytýkat soukromě
- Věcnost, konstruktivnost, nikoliv útočnost
- Ukázat, jak lze chybu napravit
- Někdy je potřeba časový odstup (počkat s kritikou)
- Často je namístě uznat i vlastní chybu či omyl"

Práce je psaná v odrážkách. Klíčové pojmy jsou zvýrazněny.