"1. Definice sociální skupiny

Skupina - patří k nejčastěji užívaným sociologickým pojmům. Skupiny totiž vytvářejí sociálně významný zprostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem.Pro sociální povahu člověka má zásadní význam to, v jakých skupinách žije. Pro podobu společnosti má zásadní význam to, z jakých skupin se skládá. Pokud bychom ignorovali skupinový charakter společenského života, museli bychom sociologii redukovat na abstraktní úvahy o lidské povaze či na abstraktní úvahy o povaze společnosti. Skupiny představují klíčový mezičlánek, který je navíc dobře přístupný empirické analýze./9./
V protosociologii 17.-18. století pojem sociální skupina zcela chyběl, což bylo dáno jednak důvody spol.-ideol., totiž negativním vztahem mnoha vlivných myslitelů té doby ke stavovské diferenciaci feudální společnosti, jednak důvody faktickými, protože pluralita sociálních skupin, která potřebu po pojmu sociální skupina vyvolává, spadá až do pozdější doby a souvisí s rozvojem kapitalismu, industrializace a urbanizace. Ve specifičtějším sociologickém významu se začal tento pojem ( zprvu ojediněle ) objevovat až v 19. století.
Dnes naopak lze říci, že období, kdy sociologie byla přímo definována jako věda o sociálních skupinách a kdy se výklad soc. procesů seskupování a skupinového chování pokládal za ústřední sociologický problém, pravděpodobně definitivně pominulo.
To souvisí především s problémem definice společenské skupiny./3./

Logicky čistá definice společenské skupiny je poněkud parodoxně obtížná proto, že pojem skupiny je jedním z nejfrekventovanějších pojmů běžného jazyka. V běžném jazyce se pojem skupiny užívá volně a dosti nepřesně a přece lidé poměrně přesně vědí, co skupina je a co není. Na příkladu pojmu skupiny lze ukázat, jak se v sociologii precizují (činí jednoznačnými, zbavují metaforičnosti apod.) pojmy běžného jazyka, aby se mohly stát vědeckými termíny. Pojem "skupina" má čtyři základní významy:
A. skupina v nejširším významu označuje jakékoli seskupení lidí, prostorové či logické, termín se tedy používá ve významu logického rodu (národ jako skupina, mládež jako skupina atd.),
B. skupina ve významu sociální kategorie: v tomto případě jde o soubor osob, které vykazují alespoň jeden shodný, společný znak. Na základě tohoto znaku vlastně konstruujeme skupinu, jíž mnohdy v realitě neodpovídá nic, co bychom skupinou nazvali v běžné jazyce. Tak je tomu např. s kategorií "zaměstnanec", která je statistickou konstrukcí a zahrnuje skladníka i profesora, písařku i ředitele v rozporu s jazykovou zvyklostí. Je obvyklé, že jeden znak se druží se skupinou dalších znaků. Platí to zejména o socioprofesionálních kategoriích, které jsou původně definovány jedním znakem - povoláním. Na tento znak se však váže řada dalších znaků, např. požadavky kvalifikační a vzdělanostní, svébytný jazyk, někdy dokonce odívání, vzorce chování atd. Sociální kategorie "lékařů", "učitelů" nebo "zedníků" vytváří předpoklad pro vznik specifických skupin, které jsou
spojeny především výkonem stejné profese,
C. skupiny ve smyslu prostorově spojených lidí: lidí náhodně se pohybující po Václavském náměstí nikdo nenazve skupinou. Svébytné uskupení však vznikne, jde-li po Václavském náměstí průvod s prapory a standartami nebo shlukne-li se skupina lidí okolo automobilové nehody. Tito prostorově spojení jedinci tvoří jakýsi mezityp mezi sociální kategorií (skupinami založenými na shodnosti jednoho znaku) a vlastními skupinami v užším smyslu.Někdy se pro označení osob spojených pouze prostorovou blízkostí užívá pojmu sociální agregát. Agregátem jsou tedy lidé bydlící v jednom paneláku, kteří se neznají téměř ani jménem, agregátem jsou studenti vysoké školy, kteří se v prvním ročníku sešli na první přednášce. To jsou "klasické" typy agregátů, kde jsou lidé spojeni původně jen fyzickou blízkostí. Fyzická blízkost je však důležitým faktorem, který podmiňuje možnost vzniku přímé sociální interakce : proto se agregáty mohou, ale nemusejí, proměnit ve skupiny ve vlastním slova smyslu na bázi rozvinuté interakce, společného cíle a kolektivní činnosti. Zvláštní druh agregátu tvoří i dav."