" Slovo stratifikace pochází z latinského slova stratum = vrstva, tedy stratifikace znamená rozvrstvení. Je to určité vnitřní rozdělení společnosti na vrstvy nebo třídy podle rů zných subjektivních a objektivních znaků.

HISTORICKÁ DIMENZE
Sociální stratifikace je charakteristický znak společnosti, je odrazem toho,co je v dané společnosti považováno za nejvyšší hodnoty.
V historii se objevilo několik typů společenských vrstev, které se lišily v různých ukazatelích a otevřenosti.
KASTY můžeme zaznamenat v indické společnosti, vyznačují se uzavřeností, příslušníky dědičně spojuje stejné povolání, zvláštní zvyky, domněnka o společném původu a předpisy týka jící se způsobu života a mravu. Uplatňují se zde představy o čistém a nečistém, vyšším a nižším.
D.N.Majndmar :" Kasta je skupina rodin, majících stejné jméno, oddávajících se nebo alespoň prohlašujících , že se oddávají určitému zvlaštnímu zaměstnání, a zachovávajících jednotný kodex pravidel a tabu, týkajících se sňatku, výživy a rituálního očisťování."
STAVY jako takové vznikly ve středověké společnosti, ale již dříve se objevovaly vojenské/ např. aristokracie ve Spartě, samurajové v Japonsku/, které začaly postupně vlastnit půdu a z nich se vyvinula šlechta. Ve středověku měl největší moc stav panský a kněžský, což byly stavy v pravém slova smyslu. Menší vliv měl stav městský a selský, k nim přibyl dělnický/ spíše třída/ a potom "pátý stav".
V moderní průmyslové společnosti se začaly objevovat třídy, o nichž se zmíním v další kapitole.

Pojmy třída a vrstva v sociologii
V sociologii se v zásadě vykristalizovaly dva hlavní přístupy ke studiu vertikálních rozdílů a vztahů skupin lidí na různé úrovni hierarchie: třídní - akceptující většinou polární až antagonistické vztahy a stratifikační - zdůrazňující spíše kontinuální rozdíly v postavení a možnost výkonově orientované sociální mobility. Z těchto dvou přístupů se dají odvodit pojmy třída a vrstva, někteří autoři však tyto pojmy ztotožňují.
Třídní struktura společnosti
V 18.století se francouzští historici a angličtí političtí ekonomové pokoušeli rozdělit společnost na třídy z ekonomického hlediska.
Představitelé fyziokratické ekonomie považovali za zdroj veškerého bohatství zemědělskou výrobu a vlastnictví půdy.
F.Quesnay z toho vyvodil tři typy společenských tříd : zemědělští vlastníci, zemědělští podnikatelé, obchodníci a průmyslníci.
A.Turgot sestavil podrobnější koncepci: 2.třídu rozdělil na zemědělské podnikatele a dělníky, 3.třídu na průmyslové podni katele a dělníky.
A.Smith, představitel klasické ekonomie,tuto koncepci zjednodušil a za jediné ekonomické kritérium si zvolil charakter příjmu.
1.třída: vlastníci - pozemková renta
2.třída: podnikatelé - zisk
3.třída: dělníci - mzda
Z těchto teorií a z teorií fr.historiků/ Thiery,Guirot, Miquet/, kteří klasifikovali francozskou revoluci jako boj společenských tříd, vycházel K.Marx."