"2. SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ
2.1 Definice sociálního vyloučení

V souvislosti s romskou populací v ČR se v posledních několika letech začalo používat termínu sociální vyloučení.
Sociální vyloučení můžeme definovat jako proces, kterým jsou jednotlivci i celé skupiny osob zbavováni přístupu ke zdrojům nezbytným pro zapojení se do sociálních, ekonomických a politických aktivit společnosti jako celku.
Sociálně vyloučená společnost může pojímat pouze několik rodin či jedinců, kteří žijí v jednom větším nájemním domě, ale může také zabírat celou městskou čtvrť se stovkami obyvatel. Sociálně vyloučená lokalita může být ve středu města, na jeho okraji, nebo dokonce úplně mimo obec.
Proces sociálního vyloučení je primárně důsledkem chudoby a nízkých příjmů, přispívají k němu však také další faktory, jako je diskriminace, nízké vzdělání či špatné životní podmínky. Sociálně vyloučení jsou odříznuti od institucí a služeb, sociálních sítí a vzdělávacích příležitostí. Projevem sociálního vyloučení je tedy například dlouhodobá nezaměstnanost, závislost na sociálních dávkách, život v prostorově vyloučených částech obcí (ghettech), nízká kvalifikace, špatný zdravotní stav, rozpad rodin či ztráta sebeúcty. Jako adaptace na podmínky sociálního vyloučení se často vytváří specifické hodnoty a normy, mezi něž patří například důraz na přítomnost, neschopnost plánovat do budoucna, pocity beznaděje a bezmocnosti či přesvědčení, že člověk nemůže ovlivnit vlastní sociální situaci.
Sociální vyloučení patří mezi problémy, které zasahují v současnosti celou českou společnost. Lidem žijícím na okraji společnosti je často znemožněn přístup ke kvalitnímu vzdělání, bydlení, ke kvalitní zdravotní péči a zaměstnání, které by jim zvýšilo možnost začlenění zpět do společnosti.
V každém případě je sociální vyloučení deprimující jak pro vyloučenou osobu a skupinu, tak i pro společnost, ve které k vyloučení dochází. Pro vyloučené to znamená špatné životní podmínky, pro zbytek společnosti, pro majoritu, je sociálně vyloučená skupina důkazem neúčinnosti solidarity a zároveň je potenciální hrozbou pro vznik nepokojů.
Lidé žijící na okraji společnosti se přizpůsobují podmínkám sociálního vyloučení a získané návyky těmto lidem znemožňují být úspěšní ve většinové společnosti. Lidé se nedokáží z této pasti dostat bez cizí pomoci.
Za jednu ze skupin nejvíce postižených či ohrožených sociálním vyloučením v České republice jsou již delší dobu vnímáni příslušníci romského etnika. Neplatí však, že by se problém sociálního vyloučení týkal pouze Romů a naopak, ne každý Rom patří mezi sociálně vyloučené."