1.	Interdisciplinárnost problému

2.	Základní pojmy související s ekologií

2.1.

Ekologie

2.2.

Ekosystém

2.3.

Biosféra

3.	Životní prostředí

3.1.	Přírodní a sociální prostředí člověka

4.	Ekologická krize

4.1.	Důvody jedinečnosti dnešní ekologické krize

4.2.	Souvislost ekologické krize s vnímáním času

4.3.	Ekologická krize jako krize společenská

4.4.

Role trhu

4.5.	Ekologická katastrofa

4.6.	Nereflektování problémů životního prostředí

4.7.	Role informovanosti

5.	Ekologická hnutí

5.1.

Vymezení

5.2.

Cíle

6.	Trvale udržitelný rozvoj

6.1.	Charakteristika

6.2.	Základní opěrné body

6.3.	Teorie i praxe

7.

Závěr

8.	Literatura ke studiu

"Problematika ekologické krize je záležitostí interdisciplinární. Budeme-li se jí chtít zabývat z pohledu sociologie, budeme přesto neustále narážet na otázky, které jsou tématy spíše ekonomickými, politologickými a především ekologickými. Pokusím se toto co nejvíce usměrnit a zvýraznit otázky sociologické. Zároveň je téma spojeno s některými problémy, zvlášť rozebíranými v jiných otázkách k postupové zkoušce. Konkrétně jde zvláště o otázku norem a hodnot , modernizace , globalizace a industriální a postindustriální spolecnosti .

1.Základní pojmy související s ekologií
Pro začátek bych ráda vysvětlila některé pojmy, se kterými se zde nutně musíme setkat. Mohou se zdát příliš biologické pro sociology, ale považuji je za nezbytné.
EKOLOGIE, jak ji zde budeme chápat, je vědní disciplína, zabývající se životním prostředím, tedy vztahy organismů a jejich prostředí, souvislostmi v přírodě, strukturami a funkcemi přírody, ekosystémy. Je třeba si zde uvědomit, že "ekologie" neznamená "aktivita ekologických hnutí" nebo nějaké podobné zjednodušení. Je to reálný vědní obor, jehož poznatky upozorňují na nedostatky v ekosystémech, které jsou způsobeny převážně vnějším působením člověka. Nedá se však říci, že by bylo ve schopnostech tohoto oboru důsledky lidského působení změnit, protože zde naráží na oblast ekonomickou a politickou, která se výsledky této vědy řídí často velmi sporadicky.
EKOSYSTÉM je relativně samostatná funkční soustava živých i neživých složek spjatých vzájemnými vazbami (výměna látek, informací, energie), které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí. Patří sem i klimatický režim.
BIOSFÉRA je zemský obal obsahující život, je ekosystémem nejvyššího řádu, zahrnující živé organismy a jejich vnější prostředí.

2. Životní prostředí
U člověka se životní prostředí skládá ze dvou podstatných složek, to jest přírodní a sociální. Tyto dvě oblasti se vzájemně významně ovlivňují. Životní prostředí je součástí životní úrovně člověka, spoluvytváří jeho životní podmínky. Kvalita životního prostředí je výslednicí typu a tempa socio-ekonomického rozvoje, hustoty obyvatelstva, demografického růstu, charakteru výrobních technologií, intenzity opatření na ochranu životního protředí, úrovně ekologického vědomí obyvatelstva a účinnosti ekologické politiky.

3.Ekologická krize
Ekologická krizí je fáze vývoje ekosystému, kdy je ohrožena jeho stabilita a kdy se přibližuje okamžik, v němž jeho schopnosti a možnosti adaptace budou vyčerpány. Dnešní podoba ekologické krize je svým způsobem jedinečná z několika důvodů:
1) pro svou globálnost,
2) pro své dalekosáhlé negativní důsledky na životní prostředí, která podporuje exponenciální růst materiální spotřeby a světové populace,
3) jejím zdrojem je moderní průmyslová civilizace,
4) opatření pro její zmírnění či překonání nelze odkládat, mají-li mít ještě smysl a být účinná. "

Vypracováno jako otázka k postupové zkoušce z Obecné sociologie.
Další otázky k postupové zkoušce, na něž práce odkazuje, nejsou její součástí. Některé části textu jsou podtrženy a barevně zvýrazněny.
Některé pasáže práce jsou volně dostupné na internetu.