1.	Sociologie a její kořeny

1.1.	Počátky sociologie

1.2.	Poznání ve společenských vědách

1.3.	Karl Popper

1.4.	Sebenaplňující se proroctví

1.5.	Kontrafaktuál

2.	Teorie modernizace společnosti

2.1.	Vývojové typy společností

2.1.1.

Archaická

2.1.2.

Tradiční

2.1.3.

Moderní

2.1.4.

Postmoderní

2.2.	Teorie modernizace

2.3.	Diachronní model modernizace

2.3.1.

Alfabetizace

2.3.2.

Náboženská pluralizace

2.3.3.

Industrializace

2.3.4.

Komercializace

2.3.5.

Urbanizace

2.3.6.

Znaky moderní společnosti

2.3.7.

Demokratizace

2.4.	Srovnání tradiční a moderní společnosti

3.	Postmoderna

3.1.	Ulrich Beck

3.2.	Zykmunt Bauman

3.3.	Anthony Giddens

3.4.	Znaky dnešní společnosti

3.4.1.

Rozklad evolucionismu

3.4.2.

Ústup teleologie dějin

3.4.3.

Uznání reflexivity vědění

3.4.4.

Ústup privilegované pozice Západu

4.	Sociální vědy

4.1.

Paradigma

4.2.	Vztah teorie a empirie

4.3.	Okolnosti sociálního poznání

4.4.	Dilema mezi konsensem a konfliktem

4.5.	Paradigmatický zvrat v sociologii

4.6.	Rozdíl mezi klasiky a moderními sociology

4.7.

Max Weber

5.	Práce a organizace

5.1.

Práce

5.2.	Organizace

5.2.1.

Max Weber

5.2.1.1.

Instrumentální a hodnotová racionalita

5.2.2.

Vývoj byrokracie

5.2.3.

Fordismus a postfordismus

6.	Sociální interakce a socializace

6.1.	Funkce sociologie

6.2.	Socializace

6.2.1.

Primární a sekundární socializace

6.2.2.

Sigmund Freud

6.2.3.

G. H. Mead, J. Piaget

7.	Feminismus

7.1.

Počátky

7.2.	Česká republika

7.3.	Carole Pateman

7.4.	Vlastnosti žen a mužů

7.5.	Feministky

7.6.	Feminismus ve 20. století

7.7.

Směry

7.8.	Sandra Harding

8.	Teorie modernizace podle Giddense

8.1.	Institucionální shluky

8.2.

Rizika

8.3.	Žádoucí varianty

"Teorie modernizace

- přechod od tradiční k moderní spol.
- kulturní revoluce vede k přechodu do moderní společnosti - renesance (hodnota jednotlivce, humanismus), reformace (ukáznění jednotlivce, impuls k morální inovaci), osvícenství

Diachronní model modernizace

Alfabetizace
- knihtisk – Guttenberg - 1. mechanická rukodělná práce = typografie
- písmo se stalo masmédiem (reprodukce informací a vědění)
- středověká kniha byla jedinečná a cenná
- byl kladen důraz na linearitu > vznik národních jazyků (centralizací shora > uniformita v gramatice, výslovnosti, ...)
- ovlivnilo to i politiku

Náboženská pluralizace
- zpochybnění církevních dogmat
- církev si sama ublížila viz trojpapežství, odpustky
- ochladnutí náboženství díky 30leté válce = pohroma pro Evropu - po 30leté válce začal být kladen důraz na nábož.toleranci
- = sekularizace = zesvětčení
- vyznání se stalo soukromou věcí, nábož. nemá co dělat s legitimizací pol.moci oproti tradiční spol., kde je pol.moc legitimizována Bohem či tradicí
- spol. není konstituována něčím transcendentím (to, co přesahuje naše vědomí)
- věci jsou dnes konstituovány dohodou
- sekularizace akceleruje alfabetizaci (každý si sám může číst Bibli) > překlad Bible do národních jazyků

Industrializace
- = prům.revoluce
- zavádění promyšlených způsobů hospodaření (nejprve do zemědělství, pak do výroby; "vytváření umělého prostředí")
- pojem - časoprostorové rozpojení (komprese) = konkrétní kde není svázáno s konkrétním kdy, to souvisí s masovým rozšířením hodinek koncem 18.st. a vede k rozšíření komunikací
vyvazující mechanismy:
expertní systémy
- pokročilé, vědecké systémy, jsme nezávislí na prostoru, jsme z něj vyvázáni (např. v roce X trvala cesta z Prahy do Vídně 6 dní, díky rozvoji dopravy trvala o 20 let později jen 2 dny)
- používáme věci, kterým nerozumíme a neumíme je opravit např. auto
- jsme na expertních systémech a expertech závislí; musím přístroji či technologii věřit, jinak ji nepoužívám, vývoj se tímpádem zastaví a jde jinou cestou
symbolické znaky
- jsou něčím, co nás činí nezávislými na bezprostředním kontextu
- např. peníze, jazyk

- rozvoj peněz v Evropě - nejsem již závislý na svých věcech, které mohu směnit, mohu peníze kumulovat oproti tradičním spol., které jsou samozásobitelské, nejsou to peněžní ekonomiky
- jazyky - sdílení společné identity, forma integrace, forma legitimizace pol.moci (výzkum veřejného mínění)

Komercializace
- = generalizace trhu
- moderní spol. jsou plně komercializovány (výrobky podléhají tržní směně)
- očekáváme od směny zisk
- vztah mezi poptávkou a nabídkou již není zřejmý (vyjádří to cena)
- × tradiční - většinou jsou zde samoživitelské jednotky = domácnosti, většina zboží leží mimo směnu; zisk je brán jako něco nemorálního; vztah mezi poptávkou a nabídkou je jasně viditelný
- zrušení nevolnictví - za Josefa II., rušení poddanství
- předmětem tržní směny se stává člověk a půda
- zavádí se pojmy mzda, renta
- kolonizace, masivní přísun nových surovin > tlak na masovou výrobu, nové nákladné technologie byly zaváděny do výroby > tlak na masovou spotřebu
- dochází k rozvoji individualismu
- reformace hrála také velkou roli - kulturní program, zaměřený na člověka
- Adam Smith - ekonomický růst je nezamýšlený důsledek (tím, že sleduji svůj zájem, pracuji na blahu svém, tak pracuji na blahu celku)
- ekonomie = sféra kauzálních vztahů, poznáváme jednotlivé zákonitosti
- pojem laisser faire = nech plynout a pojem neviditelná ruka trhu"

Zpracováno ve formě odrážek. Důležité informace jsou zvýrazněny tučně nebo podtržením. V práci se objevují pravopisné chyby, překlepy a věcné nepřesnosti (záměna jména Zygmunt Bauman za Zikmund Bauman, Anthony Giddens za Tony Giddens, Carole Pateman za Carol Paitman).
Práce zahrnuje 2 tabulky a schéma, rozsah čistého textu činí cca 17,5 strany.