1.	Vznik a podstata sociologie

2.	Sociologický výzkum – vymezení, předmět, druhy

3.	Kultura - vymezení, struktura, funkce

4.	Masová kultura, masové sdělovací prostředky

5.	Socializace

6.	Sociální skupiny

7.	Sociologické chápání rodiny

“Sociální skupiny

Sociální skupiny vznikají záměrně. Jedná se o určitý počet osob spojených určitými vztahy, kterými se odlišují od jiných skupin ve společnosti. Představují určitý zprostředkující článek mezi jednotlivcem a společností, člověk vstupuje do společnosti právě přes soc. skupinu. Tvoří základní prvek struktury společnosti. Musí mít alespoň 3 členy, aby byla skupinou.

Ve společnosti existuje velké množství skupin a každý člověk projde za svůj život několika soc. skupinami, jsme s nimi spjati od narození do konce života.

Znaky: 1. společná činnost, která směřuje k určitému cíly či zájmu
2. pocit sounáležitosti členů vůči sobě navzájem a pocit odlišnosti vůči ostatním členům
společnosti
3. určitá organizace, struktura pozic a rolí - hierarchie
4. společné hodnoty, normy a vzory chování
5. organizované jednání
6. určitý systém soc. kontroly tak, aby skupina mohla splnit svůj cíl

dělení:
1. podle velikosti
malé (20 – 40 osob, bezprostřední vztahy, rozhodující vliv na formování osobnosti)
velké (členové se navzájem neznají, formální vztahy)

2. podle hloubky vazby mezi členy
primární/prvotní (přímé a důvěrné vztahy, citově neformální vazby a pouta mezi členy, např. rodina)
sekundární/druhotné (uskutečňování konkrétních zájmů či úkolů, vztahy formální, náhodné
a zprostředkované, např. kluby a kanceláře)

3. podle způsobu vzájemné vázanosti členů
formální (určené formálními pravidly, předpisy a nařízeními. Různé organizace a instituce s určitou organizační
strukturou. Vztahy nadřízenosti a podřízenosti)
neformální (bezprostřední kontakt relativně stálého počtu členů, spojených určitými zájmy a činnostmi, početně
nevelké, silné osobní vazby, např. zájmový kroužek)

4. podle způsobu, jakým je jedinec se skupinou spjat
členské (jedinec sem aktuálně náleží, je členem, uznává hodnoty atd.)
referenční (jedinec se na ně orientuje svými hodnotami a jednáním i v případě, že není členem)
5. podle vztahu jedince ke skupině
vnitřní (členové se ztotožňují s cíli, hodnotami a normami skupiny)
vnější (skupiny pro jedince cizí, distance, jejich vlastnosti jsou ze subjektivního hlediska považovány za horší)

6. podle charakteru členství jedince ve skupině
dobrovolné (členství na základě vlastního rozhodnutí)
nedobrovolné (automatické členství, pocit sounáležitosti se vytváří postupně)

7. podle délky trvání
dočasné (vznikají na základě konkrétního podnětu a s jeho ústupem zase zanikají, např. brigáda)
trvalé (existují během značné části života člověka, někdy i po dobu několika generací, např. klub či rodina)

8. podle míry přístupnosti
otevřené (členství v širokém či neomezeném rozsahu)
uzavřené (nemají zájem o nové členy, např. mafie)
výběrové (přijímají nové členy na základě splněných podmínek)"