1.	Alternativní školy, společné znaky alternativního vzdělávání, historický přehled alternativ ve vzdělání

1.1.	Daltonské školy

1.1.1.

Vznik

1.1.2.

Hlavní myšlenky

1.1.3.

Práce učitele

1.1.4.

Daltonská třída

1.1.5.

Průběh daltonské výuky

1.1.6.

Kritika

1.2.	Montessori školy

1.2.1.

Vznik

1.2.2.

Hlavní myšlenky

1.2.3.

Montessori třída

1.2.4.

Práce učitele

1.2.5.

Průběh výuky

1.2.6.

Trojstupňová výuka

1.2.7.

Izolace jedné vlastnosti

1.2.8.

Práce s chybou

1.2.9.

Práce s pochvalou

1.2.10.

Jednotlivé oblasti učení

1.3.	Waldorfská pedagogika

1.3.1.

Vznik

1.3.2.

Učební plán

1.3.3.

Práce učitele

1.3.4.

Průběh výuky

1.4.	Zdravá škola

1.4.1.

Vznik

1.4.2.

Hlavní cíle a zásady

1.4.3.

Další prvky výuky na zdravé škole

1.5.	Začít spolu

1.5.1.

Vznik

1.5.2.

Třída programu začít spolu

1.5.3.

Průběh výuky

1.6.	Integrovaná tematická výuka

1.6.1.

Vznik

1.6.2.

Třída

1.6.3.

Průběh výuky

2.	Domácí vzdělávání

2.1.	Některé z podmínek domácího vzdělávání

2.2.	Některé aspekty domácího vzdělávání

" 1.3. Waldorfská pedagogika

1.3.1. Vznik
První waldorfskou školu založil v roce 1919 ředitel továrny Waldorf Astoria Emil Molt. Podnětem k jejímu založení pro něj byly ideje Rudolfa Steinera. Tato škola se měla stát zdrojem nových tvůrčích sil pro duchovní život společnosti, pramenících z nastupující generace. Waldorfská pedagogika vychází z antroposofické antropologie, která má základ v moderním vědeckém způsobu pozorování světa a je rozšířena o poznání duševní a duchovní skutečnosti. Díky tomu získáváme mnohostranný pohled na vývojové kroky dítěte a mladého člověka, na proměny a rozvoj jeho vztahu ke světu a jeho schopnosti učit se. Učební plán, metody a obsahy výuky waldorfské školy jsou z tohoto poznání přímo odvozeny.
Waldorfská škola byla založena jako jednotná dvanáctiletá všeobecně vzdělávací škola pro děti všech sociálních vrstev společnosti a bývá zařazována mezi alternativní pedagogické proudy současnosti a skutečně představuje v mnoha zemích výraznou alternativu k tradičnímu školskému systému.

1.3.2. Učební plán
Smyslem waldorfské pedagogiky je upravit učební plán potřebám a postupně se rozvíjejícím schopnostem dítěte. Učební plán těchto škol je velmi bohatý. Zohledňuje to skutečnost, že schopnosti dětí se velmi odlišují. Právě proto zde nalezneme vedle tradičních předmětů např. i pletení, zahradnictví, zeměměřičství, tkaní apod. Touto rozmanitostí nabízených předmětů chtějí učitelé pomoci každému dítěti, aby nalezlo něco, v čem se bude mít šanci realizovat a vyniknout. Díky tomu se zužuje rozdíl mezi méně a více nadanými nebo zručnými dětmi.
Výkony žáků nejsou motivovány známkovým hodnocením, ale živým zájmem o probíranou látku. Vysvědčení na konci roku mají formu slovního hodnocení, které charakterizuje všechny přednosti i nedostatky dítěte, jeho pokroky i obtíže v uplynulém školním roce. Pro výuku na waldorfských školách platí zásada, že spolupráce žáků převažuje nad jejich vzájemnou soutěživostí."

Práce má kompilační charakter. Částečně čerpá z: http://www.icm.cz/co-jsou-alternativni-vzdelavaci-programy, http://www.montessoricr.cz/Montessori_principy.php, http://www.waldorfhk.cz/waldorfska-pedagogika-obecne.html, http://www.angelis.cz/pokapkach/data/05_2007.pdf.