1.	Politický vývoj ve 20. století

1.1.	Riverova diktatura

1.2.	Druhá republika

1.3.	Frankistický režim

1.4.	Cesta k demokracii a úloha Juana Carlose I.

2.	Horizontální rozdělení státní moci

2.1.	Hlava státu

2.2.	Zákonodárná moc

2.3.	Výkonná moc

2.4.	Soudní moc

3.	Vertikální struktura moci

4.	Volební systém

5.	Stranický systém

" Soudní moc

Soudnictví ve Španělském království podle ústavy vychází z lidu a jménem krále ho vykonávají soudci, kteří tvoří soudní moc. Princip jednoty soudnictví je základem organizace a konání před soudy. Soudnictví je všeobecně bezplatné, v každém případě pro osoby, které nemají dostatek prostředků, aby vedly právní spor. Soudní činnost je veřejná, i když soudní řády některých soudů mohou stanovit výjimky.
Generální rada soudní moci je řídícím orgánem soudní moci. Sestává z předsedy Nejvyššího soudu, který stojí v jejím čele, a z dvaceti členů jmenovaných králem na bodobí pěti let: dvanáct soudců všech kategoirií podle speciálního zákona, čtyř na návrh Sněmovny poslanců a čtyř na návrh Senátu.
Nejvyšší soud, jehož soudní působnost se vztahuje na celé Španělsko, je nejvyšším právním orgánem, kromě oblasti ústavního soudnictví. Předseda Nejvyššího soudu je jmenován králem na návrh Generální rady soudní moci.
Ústavní soud se skládá z dvanácti členů jmenovaných králem. Čtyři navrhuje Sněmovna poslanců, čtyři Senát stejnou třípětinovou většinou, dva vláda a dva Generální rada soudní moci. Členové Ústavního soudu jsou jmenováni na devět let a každé tři roky dochází k obnově jedné třetiny. Předsedu Ústavního soudu jmenuje panovník na období tří let na návrh pléna, které si jej samo zvolilo.
Paralelně s Ústavním soudem působí v zemi i ombudsman (Defensor del Pueblo), který je zplnomocněncem parlamentu pověřeným ochranou práv, která jsou zaručena ústavou a ostatními zákony. Je oprávněn kontrolovat jakoukoliv činnost státní správy a informovat o tom parlament. Působí úplně nezávisle na státních orgánech.
Úlohou Státního zastupitelství (El Ministerio Fiscal) je podporovat z úřední moci nebo na návrh dotčených osob činnost soudnictví na ochranu zákonnosti práv občanů a veřejného zájmu, které chrání zákon. Také mu přináleží dozor nad nezávislostí soudů. Generální státní zástupce je jmenován panovníkem na návrh vlády a po vyslechnutí stanoviska Generální rady soudní moci.

3. Vertikální struktura moci

Španělsko je unitární stát i přes to, že zabezpečuje vysokou míru autonomie pro jednotlivé administrativní součásti, hlavně pro autonomní společenství. Stát se územně člení na obce, prvincie a autonomní společenství (dále AS, historické regiony). Všechny tyto subjekty mají úplnou právní subjektivitu a jsou řízeny orgány, které vzešly z přímných voleb.

Obce mají ústavou zaručenu autonomii vyjádřenou i v plné právní subjektivitě. Vládní a správní moc patří obecným zastupitelstvím, která jsou tvořena starostou (alcalde) a obecními rádci (concejales). Obecní rádci jsou voleni občany vlastní obce ve všeobecných, rovných, svobodných přímých as tajných volbách."