1.

Úvod

2.	Vymezení tématu

3.	Základní charakteristika projevů dítěte s Downovým syndromem

3.1.	Mentální retardace

3.1.1.

Inteligence

3.1.2.

Motorika

3.1.3.

Sociální rozvoj

3.2.	Doprovodná onemocnění

4.	Zásady práce s dítětem s Downovým syndromem

4.1.	Pečující osoba

4.2.

Atmosféra

4.3.

Režim

4.4.	Omezit čas určený k práci

4.5.	Důslednost

4.6.	Spolupráce s rodinou

5.

Závěr

"2. Základní charakteristika projevů dítěte s Downovým syndromem

2.1. Mentální retardace
Jak už jsem psala v úvodu, děti s Downovým syndromem se vyznačují mírnou nebo středně těžkou mentální retardací. To se projevuje v jejich opožděném vývoji rozumových, senzomotorických, emočních a sociálních schopností, na který musí pedagog nebo asistent brát samozřejmě ohled.

2.1.1. Inteligence
Přestože jsou zpomaleny a ztíženy poznávací schopnosti dítěte a jeho schopnost soustředění, často se objevuje velmi dobrá dlouhodobá paměť. Setkala jsem se s dítětem, které díky individuální péči a trpělivosti pedagogů dokázalo interpretovat básničku daleko lépe, než jak to dokázaly ostatní děti. Samozřejmě že pokud by dítě s DS zůstávalo ve třídě bez individuální péče nějaké osoby, jen těžko by ostatním stačilo. V rozvoji poznávacích schopností je tedy takové dítě odkázáno na péči asistenta nebo jiné pověřené osoby.
Každopádně je dítě s DS vzdělatelné, naučí se číst, psát i počítat, má-li k tomu vhodné podmínky.

2.1.2. Motorika
S mentální retardací úzce souvisí zpomalení senzomotorického rozvoje. To se neprojevuje jen na hrubé motorice nebo v oblasti grafomotoriky, ale také v pomalejším nebo omezeném vývoji mluvidel. Děti s DS vyžadují péči logopeda, neboť jim bývá velmi špatně rozumět. Někdy to může způsobovat také velikost jazyk, která při DS bývá nadprůměrná a dítě má problém naučit se ho ovládat.
V oblasti hrubé i jemné motoriky se vyskytují specifické problémy. Děti bývají většinou neobratné a potřebují v tomto ohledu zvýšenou péči. Je vhodné s nimi cvičit, rozvíjet jejich pohybové schopnosti, často je zaměstnávat činnostmi, v nichž se mohou rozvíjet. Děti by měly často malovat, modelovat z plastelíny nebo jiných hmot, navlékat korálky, stavět z kostek a podobně. Venku je zase dobré dopřát jim více prostoru a využít tak příležitostí k přirozenému pohybu.
Někdy je právě jen opožděný motorický vývoj na vině v tom, že dítě špatně píše. Písmena už klidně může znát, ale nedokáže je napsat, přestože ví, jak má konečný obraz vypadat.

2.1.3. Sociální rozvoj
Děti s DS patří obvykle k veselým hravým jedincům, kteří se rádi zapojují do jakýchkoli společných aktivit. Dá se říct, že jsou velmi společenští a většinou s velmi pozitivním vztahem ke svým vrstevníkům i k dospělým. Osvědčilo se proto, když dítě určené k integraci, může prožívat drtivou většinu aktivit v třídním kolektivu, a to dokonce bez přispění asistenta. Samozřejmě že pečující osoba musí být stále na blízku a připravena svěřenému dítěti v socializaci pomoct, ale nesmí být přespříliš aktivní. Je mnohem lepší, když si integrované dítě najde a vybuduje svou pozici samo, než když to za něj dělá asistent. Míra aktivity a pasvity asistenta je v tomto případě zásadní a mnohdy jen velmi těžko odhadnutelná."