1.	Společenské chování

2.	Společenská výchova

3.	Společenský styk

4.

Interakce

5.

Etiketa

6.

Slušnost

7.	Zdvořilost

8.

Servilita

9.

Takt

10.	Kritéria společenské významnosti

11.	Etiketa v zaměstnání

12.	Vlastní já

13.	Sebepojetí

14.

Image

"Vlastní já

- má 4 části podle znalosti nebo neznalosti informací (které informace jsou nebo nejsou nám samým a našemu okolí známé)
1) aréna = oblast, kterou znám jak já, tak moje okolí
- o tématech z této oblasti se klidně bavím
2) fasáda = oblast, kterou já znám, ale nechci, aby ji znalo okolí
- může zahrnovat nepříjemné osobnostní charakteristiky, traumatizující zážitky, myšlenky, které mě napadají
3) slepé místo = informace, které já nemám, ale okolí ano (př. nevnímáme opakované vzorce v našem chování - př. některé typy žen si opakovaně vybírají partnery z řad alkoholiků a s každým rozchodem přísahají, že už nikdy)
- okolí nám může dávat určité signály, ale člověk je nevnímá
4) neznámo = oblast, kterou neznám já ani okolí
- ideální stav: mít nejrozsáhlejší arénu: člověk dokáže bez problémů, otevřeně komunikovat

Sebepojetí
= představa o sobě, jak jedinec vidí sám sebe
- jak vidím sama sebe závisí na výchově, působení autorit, kulturním prostředí, chování druhých vůči mě
- zahrnuje:
a) ideál sebe = představy o tom, co je dokonalé a správné (představa o dokonalém já), jaká mám být, jaké jsou mé osobní cíle (cílem je směřování k ideálu)
- spojen s kognitivní složkou
b) sebeobraz = jak se člověk vidí, jde o vnitřní zrcadlo: vychází z osobních charakteristik, vlastních reakcí v různých situacích, postojů a hodnot
- člověk navenek vystupuje tak, aby to nebylo v rozporu s jeho sebeobrazem
- spojen s percepční složkou
c) sebeúcta
- spojena s emocionální složkou
- ukazuje to, jak se má člověk rád, nakolik si váží sám sebe
- nízká sebeúcta: projevuje se pocity méněcennosti, strachem z odmítnutí, strachem ze selhání

Image
= podoba, všeobecný dojem, mínění veřejnosti o subjektu
„pomyslný inzerát, kterým dávám najevo: Jsem taková a taková, umím to a to, nabízím to a to
= to, co se člověku vybaví při vyslovení jména nebo názvu
= vnější složka našeho projevu
- snahou je vyvolávat dobrý dojem, reprezentovat
- má podtrhnout silné stránky člověka, zdůraznit klady, potlačit zápory
- image vyvolává očekávání: pokud je člověk nedokáže naplnit, jeho image se zhroutí (člověk by měl působit na okolí tak, jaký je)
- image umožňuje prodat, prosadit naše myšlenky
- kategorie image: vlastní image (self-.image), vnímaná, získaná, vyžadovaná"