"Anglický výraz „stalking“ označoval původně v řeči lovců stopování lovené
zvěře. V našich slovnících se pojem začal objevovat od devadesátých let 20. století
a v České republice je nejčastěji toto chování označováno jako nebezpečné
pronásledování. Z pohledu psychiatrie či kriminologie je slovo stalking chápáno jako
úmyslné pronásledování a obtěžování jiné osoby, které pak u oběti snižuje kvalitu
jejího života a ohrožuje její bezpečnost. Mezi nejčastější oběti patří bývalí partneři z
nevydařených vztahů či manželství.
2
Za typické projevy nebezpečného pronásledování lze označit tři vzorce
chování:
1. Opakované pokusy o kontakt formou dopisů, telefonátů, e-mailů, SMS či
zasílání drobných dárků. Jejich obsah může být zdánlivé příjemný, ale také
urážející nebo zastrašující.
1
Bílý kruh bezpečí [online]. 2009 [cit. 2011-11-18]. Bkb. Dostupné z WWW:
http://www.bkb.cz/pomoc-obetem/trestne-ciny/nebezpecne-pronasledovani/
2
ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Psychologické poznatky k nebezpečnosti pronásledování (stalking).
Psychomost [online]. 17. 04. 2008, 4, [cit. 2011-11-19]. Dostupný z WWW:
.
5
2. Demonstrování moci v podobě přímých nebo nepřímých výhrůžek, které bývají
často vulgární, výjimkou není ani vyhrožování zabitím. Do této kategorie patří
také pronásledování oběti cestou do práce nebo kamkoli jinam.
3. Ničení majetku. To se může týkat domu, bytu, osobních věcí, nebo dokonce i
zabití domácího mazlíčka.
Jednou z nejznámějších osob zabývající se stalkingem v České republice je
policejní a soudní psycholožka doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc, která se ve svých
studiích mimo jiné zabývá i hrozbou fyzického násilí v případech stalkingu. Dle těchto
studií je riziko překlopení do přímé agrese následující: 64% pachatelů vyhrožuje,
40% ničí majetek, 36% napadá oběť fyzicky, 6% napadá třetí osoby, 2% případů
dokonce končí smrtí oběti."

Práce obsahuje tabulky. Čistý text je cca 5 stran.